10 C 144/2023-30 — Okresní soud v Táboře

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu nezaplacení příspěvku hrazeného vlastníkem nebo provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále je„ zákon č. 168/1999 Sb.“). Žalovaný neměl v období od 1. 4. 2021 do 7. 4. 2022 k provozovanému vozidlu [registrační značka] sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv tato povinnost je stanovena v § 1 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. Žalovaná částka představuje příspěvek ve výši 17 484 Kč a poplatky spojené s uplatněním příspěvku ve výši stanovené vyhláškou ve výši 600 Kč. Žalovaná částka nebyla uhrazena ani na základě předžalobní výzvy. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v rámci podané žaloby, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě obsahu spisu. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, a to výzev ze dne 27. 1. 2022 a 26. 5. 2022 včetně dokladů o odeslání výzev, upomínek a předžalobní výzvy ze dne 6. 1. 2023 včetně dokladu o doručení vyplývá, že žalovaný v rozhodném období od 1. 4. 2021 do 31. 7. 2021 a také v období od 1. 8. 2021 do 7. 4. 2022 provozoval osobní automobil [registrační značka], se zdvihovým objemem válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3. Žalovaný jako provozovatel vozidla shora uvedené [registrační značka] povinnost stanovenou zákonem č. 168/1999 Sb., když neuzavřel povinné pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem tohoto vozidla pro shora uvedená období. Žalobkyně ve dnech 27. 1. 2022 a 26. 5. 2022 vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně, který za období od 1. 4. 2021 do 31. 7. 2021 činil 6 034 Kč a sestával ze základu příspěvku 5 734 Kč (47 Kč denně x 122 dnů bez pojištění) a poplatku za mimosoudní uplatnění práva dle vyhlášky ve výši 300 Kč. Za období od 1. 8. 2021 do 7. 4. 2022 činil příspěvek 12 050 Kč a sestával ze základu příspěvku 11 750 Kč (47 Kč denně x 250 dnů bez pojištění) a poplatku za mimosoudní uplatnění práva dle vyhlášky ve výši 300 Kč. Protože žalovaný na výzvy žalobkyně nereagoval, byl o úhradu dluhu upomínán předžalobní výzvou ze dne 6. 1. 2023. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Podle § 4 odst. 1 téhož zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [obec] [anonymizována dvě slova] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 4 odst. 3 se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výše denní sazby v tomto případě dle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. činila 47 Kč. Podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit [obec] [anonymizována dvě slova] i náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Tyto náklady dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. činí 300 Kč. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud důvodně podané žalobě vyhověl, a to nejen co do částky 18 084 Kč, ale i co do úroku z prodlení, jehož výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18 084 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.