10 C 146/2023-12 — Okresní soud v Táboře

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu nezaplacení příspěvku hrazeného vlastníkem nebo provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále je„ zákon č. 168/1999 Sb.“). Žalovaný neměl v období od 7. 5. 2019 do 29. 11. 2019 k vozidlu [registrační značka] sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv tato povinnost je stanovena v § 1 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. Žalovaná částka nebyla uhrazena ani na základě předžalobní výzvy. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v rámci podané žaloby, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě obsahu spisu. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, tj. výzvy ze dne 16. 1. 2020 včetně dokladů o odeslání, upomínek a předžalobní výzvy ze dne 5. 9. 2022 včetně dokladu o odeslání má soud za prokázané, že žalovaný v rozhodném období provozoval osobní automobil [registrační značka] se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3. Žalovaný jako provozovatel vozidla shora uvedené [registrační značka] povinnost stanovenou zákonem č. 168/1999 Sb., když neuzavřel povinné pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem tohoto vozidla pro období od 7. 5. 2019 do 29. 11. 2019. Žalobkyně dne 16. 1. 2020 vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně, který za období od 7. 5. 2019 do 29. 11. 2019 sestával ze základu příspěvku ve výši 13 455 Kč (65 Kč denně x 207 dnů bez pojištění) a poplatku za mimosoudní uplatnění práva dle vyhlášky ve výši 300 Kč. Protože žalovaný na výzvu žalobkyně nereagoval, byl o úhradu dluhu upomínán předžalobní výzvou ze dne 5. 9. 2022. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Podle § 4 odst. 1 téhož zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [obec] [anonymizována dvě slova] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 4 odst. 3 se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výše denní sazby v tomto případě dle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. činila 65 Kč. Podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit [obec] [anonymizována dvě slova] i náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Tyto náklady dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. činí 300 Kč. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud důvodně podané žalobě vyhověl, a to nejen ohledně částky ve výši 13 755 Kč, ale také ohledně úroku z prodlení, a to na základě § 1970 o. z., když jeho výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 824 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.