10 C 152/2023-14 — Okresní soud v Táboře

Žalobkyně se domáhá zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, neboť se žalovaným uzavřela dne 12. 11. 2014 rámcovou smlouvu [číslo] na jejímž základě byl žalovanému aktivován běžný účet č. [bankovní účet]. Dne 14. 5. 2020 uzavřel žalovaný dodatek [číslo] k rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o úvěr ve výši 30 677 Kč (č. úvěru [anonymizováno]). Úvěr byl schválen a částka poukázána žalovanému dne 15. 5. 2020 na běžný účet. Žalovaný však nehradil splátky řádně a včas a od 20. 7. 2022 již neuhradil žalobkyni ničeho, proto dne 19. 9. 2022 došlo k zesplatnění úvěru. Žalovanou částku tvoří jistina úvěru ve výši 14 193,78 Kč, smluvní úrok, zákonný úrok z prodlení a náklady na vymáhání dluhu ve výši 600 Kč Ani přes opakované výzvy žalovaný do dnešního dne dlužnou částku zcela neuhradil. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně se k výzvě soudu nevyjádřila, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byla žaloba a výzva doručena na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spisu. Z rámcové smlouvy [číslo] úvěrové smlouvy č. [anonymizováno] ve spojení s obchodními podmínkami žalobkyně, z výpisu z účtu žalovaného, formuláře pro informace o spotřebitelském úvěru, splátkového kalendáře, přehledu plateb a zesplatňujícího dopisu má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 12. 11. 2014 uzavřena rámcová smlouva [číslo] dne 15. 5. 2020 žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši 30 677 Kč. Tuto částku se žalovaný zavázal splácet v měsíčních splátkách po 1 009 Kč, předpokládaná doba splacení celého úvěru byla stanovena na 20. 10. 2023. Výše úroku byla sjednána na 17,9 % ročně. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, proto žalobkyně úvěr k 19. 9. 2022 zesplatnila a požadovala po žalovaném zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 14 193,78 Kč a kapitalizovaný smluvní úrok ke dni 18. 9. 2022 ve výši 599,82 Kč. Dle čl. - Splácení úvěru, odst. 7 smlouvy může žalobkyně požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů na vymáhání dluhu, výši vyčíslila na 600 Kč. Dlužné částky nebyly žalovaným uhrazeny ani na základě předžalobní výzvy. Právně byla věc posouzena dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Dle § 513 o. z. jsou příslušenstvím pohledávky úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Protože žalovaný přes uplynutí doby splatnosti úvěru poskytnuté finanční prostředky žalobkyni dosud v plné výši nevrátil, uložil mu soud tuto povinnost uhradit žalobkyni dosud neuhrazenou část jistiny úvěru 14 193,78 Kč a náhradu nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč tímto rozsudkem. Zároveň přiznal žalobkyni i nárok na zaplacení smluvních úroků, které požaduje žalobkyně od 19. 10. 2022 ve výši 15 % v souladu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Důvodným je i uplatněný nárok na zákonný úrok z prodlení, který žalobkyně požaduje v souladu s § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný je v prodlení se splacením svého peněžitého dluhu. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.