10 C 159/2023-17 — Okresní soud v Táboře

Žalobce se jako vlastník a pronajímatel bytu [číslo] (o velikosti 1 + 3) v 12. podlaží domu [adresa] v ulici [ulice] v [obec] domáhal vůči žalované vyklizení tohoto bytu s odůvodněním, že žalovaná byla nájemcem bytu na základě nájemní smlouvy uzavřené se žalobcem dne [datum] s účinností od [datum] na dobu určitou do 15. 1. 2025. Žalobce vypověděl nájem bytu v souladu s § 2288 odst. 1 písm. a) o. z. a výpovědí ze dne 8. 12. 2022 vyzval žalovanou, aby byt vyklidila ke dni skončení nájmu. Výpověď byla doručena žalované dne 2. 1. 2023. Žalovaná však v určené lhůtě byt nevyklidila a užívá jej dále bez právního důvodu. Vzhledem k tomu, že bylo možné rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudní řádu (dále jen „o. s. ř.“), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Účastníci se k uvedené výzvě nevyjádřili, a proto soud rozhodoval na základě obsahu spisu. V dané věci má soud z výpisu z [anonymizována dvě slova] pro [katastrální uzemí] ([list vlastnictví]) za prokázané, že žalobce je vlastníkem bytového domu [adresa], ul. [ulice] v [obec], kde se nachází i žalovanou užívaný byt. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] vyplývá, že žalovaná uzavřela s žalobcem platnou nájemní smlouvu ohledně předmětného bytu s účinností od [datum] na dobu určitou do 15. 1. 2025. Výpovědí z nájmu bytu ze dne 8. 12. 2022 žalobce vypověděl žalované nájem bytu [číslo] o velikosti 1+3, v 12. podlaží domu [adresa], ul. [ulice] v [obec], z důvodu dle § 2288 odst. 1 písm. a) o. z., neboť žalovaná hrubě porušila povinnosti nájemce, hlukem obtěžovala sousedy, poškozovala vybavení domu a nenahlásila skutečný počet osob, které s ní v bytě dlouhodobě bydlí. Výpověď žalobce došla žalované dne 2. 1. 2023. Žalovaná byt do 30. 4. 2023 nevyklidila a užívá jej bez právního důvodu. Podle § 1012 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) má vlastník právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Dále soud věc právně posoudil i dle § 2255 o. z., který stanoví, že nájemce je povinen užívat byt řádně v souladu s nájemní smlouvou, dále dle § 2291 násl. o. z. upravujícího výpověď nájmu bez výpovědní doby pro zvlášť závažný způsob porušení povinností ze strany nájemce, kterým je mimo jiné i nezaplacení nájemného a nákladů za služby za dobu alespoň tří měsíců. Podle § 2290 o. z. má nájemce právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla. V projednávané věci došlo k platnému skončení nájemního vztahu k předmětnému bytu, když výpověď daná žalobcem žalované splňuje všechny zákonné náležitosti a žalovaná návrh na její přezkoumání v prekluzivní zákonné lhůtě nepodala. Žalovaná platnou výpovědí pozbyla právo k užívání bytu ve vlastnictví žalobce. Protože žalovaná byt žalobce užívá bez jakéhokoli právního důvodu i nadále a dosud jej dobrovolně nevyklidila, ačkoli k tomu byla vyzvána již v rámci výpovědi ze dne 8. 12. 2022, uložil soud žalované tuto povinnost rozsudkem. Lhůta k vyklizení bytu plyne z § 160 odst. 1 o. s. ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 600 Kč představující zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč a náhradu hotových výdajů dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve výši 300 Kč za každý ze dvou provedených úkonů (předžalobní upomínka a návrh ve věci samé) dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.