10 C 161/2023-18 — Okresní soud v Táboře

Žalobce se jako vlastník a pronajímatel bytu [číslo] (o velikosti 1 + 0) v 5. podlaží domu [adresa] v ulici [ulice] v [obec] domáhal vůči žalovanému vyklizení tohoto bytu s odůvodněním, že žalovaný byl nájemcem bytu na základě nájemní smlouvy uzavřené se žalobcem dne [datum] s účinností od [datum] na dobu neurčitou. Žalovaný nehradil nájemné a náhrady za služby, proto žalobce vypověděl nájem bytu výpovědí ze dne 5. 1. 2023 a vyzval žalovaného, aby byt vyklidil ke dni skončení nájmu. Výpověď byla doručena žalovanému dne 11. 1. 2023. Žalovaný však v určené lhůtě byt nevyklidil a užívá jej dále bez právního důvodu. Vzhledem k tomu, že bylo možné rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudní řádu (dále jen „o. s. ř.“), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobce ani žalovaný se k uvedené výzvě nevyjádřili, a proto soud rozhodoval na základě obsahu spisu. V dané věci má soud z výpisu z katastru nemovitostí pro [katastrální uzemí] ([list vlastnictví]) za prokázané, že žalobce je vlastníkem bytového domu [adresa], ul. [ulice] v [obec]. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] vyplývá, že žalovaný uzavřel s žalobcem platnou nájemní smlouvu ohledně předmětného bytu s účinností od 1. 10. 2015 na dobu neurčitou. Žalovaný neuhradil sjednané nájemné a za období od [číslo] do [číslo] dluží na nájemném částku 22 173 Kč. Výpovědí z nájmu bytu ze dne 5. 1. 2023 žalobce vypověděl žalovanému nájem bytu [číslo] o velikosti 1+0, v 5. podlaží domu [adresa] ul. [ulice] v [obec] z důvodu porušení povinností nájemce zvlášť hrubým způsobem, kdy žalovaný neuhradil nájemné a úhrady za služby za období čtyř měsíců. Výpověď žalobce došla žalovanému dne 11. 1. 2023. Žalovaný byt ke dni skončení nájmu (30. 4. 2023) nevyklidil, nájem i nadále nehradí a užívá byt bez právního důvodu. Podle § 1012 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) má vlastník právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Dále soud věc právně posoudil i dle § 2255 o. z., který stanoví, že nájemce je povinen užívat byt řádně v souladu s nájemní smlouvou, dále dle § 2291 násl. o. z. upravujícího výpověď nájmu bez výpovědní doby pro zvlášť závažný způsob porušení povinností ze strany nájemce, kterým je mimo jiné i nezaplacení nájemného a nákladů za služby za dobu alespoň tří měsíců. Podle § 2290 o. z. má nájemce právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla. V dané věci došlo k platnému skončení nájemního vztahu mezi žalobcem a žalovaným k předmětnému bytu, když výpověď daná žalobcem žalovanému splňuje všechny zákonné náležitosti a žalovaný návrh na její přezkoumání v uvedené prekluzivní zákonné lhůtě nepodal. Žalovaný platnou výpovědí pozbyl právo k užívání bytu ve vlastnictví žalobce. Protože žalovaný byt žalobce užívá bez jakéhokoli právního důvodu i nadále a dosud jej dobrovolně ani přes výzvy žalobce nevyklidil, uložil soud žalovanému tuto povinnost rozsudkem. Lhůta k vyklizení bytu plyne z § 160 odst. 1 o. s. ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 600 Kč představující zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč a náhradu hotových výdajů dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve výši 300 Kč za každý ze dvou provedených úkonů (předžalobní upomínka a návrh ve věci samé) dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.