10 C 228/2023-16 — Okresní soud v Táboře

Žalobkyně se domáhá vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalovanou částku s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu jeho nesplněné povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastníky řízení dne 7. 9. 2022. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč v pravidelných měsíčních splátkách včetně úroku, který byl vyčíslen částkou 490 Kč měsíčně v rámci druhé až osmé splátky a při prodlení přirostl ve výši vyčíslené ke dni zesplatnění k jistině. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, proto žalobkyně úvěr k 30. 12. 2022 zesplatnila a požaduje úhradu dosud neuhrazené jistiny ve výši 10 000 Kč, poplatků za poskytnutí úvěru a expres výplatu celkem ve výši 529 Kč, úroku ve výši 1 470 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 1 030 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč. Žalovaný dlužné částky neuhradil ani na základě předžalobní výzvy. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaný k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v rámci podané žaloby, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Ze smlouvy o úvěru ze dne 7. 9. 2022, předsmluvních informací, splátkového kalendáře, sazebníku, výzvy před zesplatněním ze dne 14. 11. 2022 včetně podacího archu, opisu proplacení smlouvy, předžalobní výzvy včetně podacího archu, má soud za prokázáno, že účastníci řízení dne 7. 9. 2022 uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit v pravidelných 24 měsíčních splátkách. Součástí splátky druhé až osmé byl i sjednaný úrok ve výši 490 Kč, který pro případ prodlení žalovaného přirůstá k jistině úvěru a je vyčíslen na částku 1 470 Kč ke dni jeho zesplatnění. Poskytnuté peněžní prostředky žalovaný řádně nesplácel, na úvěr neuhradil ničeho. Po zesplatnění úvěru k 30. 12. 2022 na základě výzvy před zesplatněním ze dne 14. 11. 2022 žalovaná pohledávka sestává z jistiny úvěru ve výši 10 000 Kč, poplatků ve výši 529 Kč (330 Kč za poskytnutí úvěru + 199 Kč za expres výplatu), úroku přirostlého k jistině k 30. 12. 2022 ve výši 1 470 Kč, paušálních nákladů na vymáhání a poplatku za výzvu před zesplatněním ve výši 1 030 Kč a smluvní pokuty v případě prodlení žalovaného s úhradou aktuálně splatné splátky v celkové výši 1 500 Kč účtované k 9. 12. 2022 ve výši 500 Kč, 8. 11. 2022 ve výši 500 Kč a 24. 10. 2022 opět ve výši 500 Kč. Žalobkyně žalovaného vyzvala dne 27. 1. 2023 k úhradě dluhu a poskytla mu lhůtu k úhradě, zároveň byl žalovaný upozorněn na možnost soudního vymáhání dlužných částek. Na základě shora uvedených skutkových závěrů soud věc posoudil v souladu s § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle § 1977 o. z. poruší-li strana prodlením svou smluvní povinnost podstatným způsobem, může druhá strana od smlouvy odstoupit, pokud to prodlévajícímu oznámí bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení dozvěděla. Podle § 2048 o. z. ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzované povinnosti vznikla škoda. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li si strany výši úroku. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z. Podle této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaný svoji povinnost vrátit vyčerpaný úvěr v souladu s uzavřenou smlouvou řádně nesplnil. Porušil tak svoji smluvní i zákonnou povinnost a soud mu proto uložil uhradit žalobkyni jistinu, poplatky a sjednanou smluvní pokutu dle specifikace uvedené ve výroku I. tohoto rozhodnutí a také úrok z úvěru. Zcela důvodným je i nárok žalobkyně na úrok z prodlení, který žalobkyně požaduje v souladu s § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 529 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.