10 C 283/2022-85 — Okresní soud v Táboře

Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 10 557,43 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně ([anonymizováno] [právnická osoba]) se žalovaným uzavřel dne [datum] smlouvu o kartovém úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč. Žalovaný však neplnil splátky úvěru řádně a včas, čímž mu vznikla povinnost uhradit vedle jistiny úvěru také poplatky, úrok z úvěru a úrok z prodlení. Žalovaná částka sestávala z dlužné jistiny úvěru ve výši 7 208,74 Kč, poplatků ve výši 3 348,69 Kč. Dále žalobkyně požaduje zaplacení úroku z úvěru v sazbě 23,99 % ročně a zákonného úroku z prodlení. V průběhu řízení vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, neboť po podání žaloby žalovaný zaplatil částku 10 556 Kč, kterou žalobkyně započetla částkou 1 263,40 Kč na jistinu úvěru, částkou 3 348,69 Kč na dlužné poplatky, částkou 4 375,76 Kč na kapitalizovaný smluvní úrok do 17. 6. 2022 a částkou 1 568,15 Kč na kapitalizovaný úrok z prodlení do 17. 6. 2022. Soud proto podle § 96 odst. 2, 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudní řádu (dále jen „o. s. ř.“) výrokem II. tohoto rozsudku řízení v uvedeném rozsahu zastavil. Vzhledem k žalobkyní předloženým listinám vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně s tímto postupem souhlasil, žalovaný se k němu nevyjádřil, proto soud proto rozhodoval na základě obsahu spisu. Ze smlouvy o kartovém úvěru ze dne [datum] ve spojení s obchodními podmínkami a sazebníkem právního předchůdce žalobkyně, z výpisů z úvěrového účtu, sdělení o okamžité splatnosti úvěru a předžalobní výzvy včetně podacího archu má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 27. 4. 2012 smlouvu o úvěru, na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 12 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet, a to včetně poplatků dle sazebníku a úroku z úvěru ve výši 23,99 % ročně, minimální splátka činila 3,2 % z aktuálního zůstatku. Splátky však žalovaný nehradil řádně a včas, proto dne 7. 12. 2019 prohlásil právní předchůdce žalobkyně úvěr za splatný. Postoupení pohledávky žalobkyni je prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 5. 2020. Ke dni postoupení pohledávky činil celkový dluh žalovaného částku 10 557,43 Kč, která je tvořena jistinou úvěru ve výši 7 208,74 Kč, poplatky ve výši 3 348,69 Kč a příslušenstvím specifikovaným ve výrocích tohoto rozhodnutí. Žalovanému byla dne 21. 8. 2020 zaslána předžalobní upomínka. Při právní kvalifikaci vycházel soud v souladu s § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) z § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), podle něhož se smlouvou o úvěru věřitel zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 502 obch. zák. je dlužník od doby poskytnutí peněžních prostředků povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Podle § 273 odst. 1 obch. zák. lze část obsahu smlouvy určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené. Podle § 261 odst. 3 písm. d) obch. zák. se obchodním zákoníkem řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy ze smlouvy o úvěru a ze smlouvy o běžném účtu. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 497 obch. zák. Podle této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 12 000 Kč. Žalovaný se zavázal vyčerpané prostředky splatit v pravidelných měsíčních splátkách, a to včetně sjednaného úroku a poplatků, avšak tuto svoji povinnost vrátit poskytnuté finanční prostředky nesplnil. Porušil tak svou smluvní i zákonnou povinnost a soud mu uložil uhradit žalobkyni dosud neuhrazenou částku jistiny úvěru a sjednaných poplatků včetně úroku z úvěru a úroku z prodlení, který žalobkyně požaduje dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla určena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 146 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 678,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 557,43 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 1 540 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a.t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 040 Kč ve výši 638,40 Kč.