10 C 283/2023-16 — Okresní soud v Táboře

Žalobkyně se domáhá vyslovení povinnosti žalované zaplatit jí částku 119 773,66 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozhodnutí z titulu nesplněných povinností žalované ze smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřené mezi účastníky řízení dne 29. 3. 2022. Na základě uzavřené úvěrové smlouvy žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky s úvěrovým rámcem 120 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splácet dle sjednaných podmínek a zaplatit smluvní úrok 26,28 % ročně, stejně tak jako smluvně stanovené poplatky či smluvní pokutu při neplnění smluvních podmínek. Žalovaná nesplácela úvěr řádně a včas, proto žalobkyně k 24. 1. 2023 úvěr zesplatnila. Na úhradu dlužných částek neuhradila žalovaná ani ke dni podání žaloby ničeho. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě obsahu spisu. Na základě předložených listinných důkazů, a to smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne 29. 3. 2022 ve spojení s úvěrovými podmínkami žalobkyně, které jsou její nedílnou součástí, splátkovým kalendářem, dále výzvy k zaplacení celého úvěru ze dne 24. 1. 2023 včetně podacího archu má soud za prokázané, že mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na základě níž mohla žalovaná čerpat úvěr do výše úvěrového rámce 120 000 Kč. Žalovaná se zavázala čerpané prostředky splácet včetně poplatků a úroků ve výši 26,28 % ročně ve splátkách, jejichž výše byla stanovena na 4 % z výše sjednaného úvěrového rámce, vždy k 20. dni v kalendářním měsíci s tím, že první splátka je splatná 20. dne kalendářního měsíce, následujícího po kalendářním měsíci, v němž došlo k prvnímu čerpání. V průběhu smluvního vztahu žalovaná načerpala 223 249 Kč, nesplácela ovšem úvěr řádně a včas, a proto žalobkyně k 24. 1. 2023 úvěr zesplatnila. Zesplatnění úvěru bylo žalované oznámeno výzvou k zaplacení celého úvěru z téhož dne. Možnost účtovat smluvní pokutu je sjednáno přímo ve smlouvě, v kapitole 9.1 úvěrových podmínek. Celková dlužná částka tak sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 118 056,66 Kč, poplatků za upomínání žalované ve výši 600 Kč, smluvních pokut za nesplácení splátek úvěru ve výši 1 000 Kč a dále úroku smluvního a zákonného úroku z prodlení ve výši specifikované ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Požadovaný smluvní úrok je od 2. 5. 2023 požadován pouze ve snížené výši 15 % s ohledem na § 122 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Výzvou ze dne 9. 2. 2023 byla žalovaná upozorněna na možnost soudního vymáhání dlužné částky. Na základě shora uvedených skutkových závěrů soud věc posoudil dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., podle něhož se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle § 1977 o. z. poruší-li strana prodlením svou smluvní povinnost podstatným způsobem, může druhá strana od smlouvy odstoupit, pokud to prodlévajícímu oznámí bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení dozvěděla. Podle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzované povinnosti vznikla škoda. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Žaloba je důvodná. Mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalované revolvingový úvěr, který žalovaná čerpala, svoje smluvní povinnosti včas a řádně nesplnila, proto došlo k zesplatnění celého úvěru v souladu s úvěrovými podmínkami žalobkyně a žalované tím vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté plnění včetně sjednaných úroků z úvěru, poplatků a smluvní pokuty. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud žalobě zcela vyhověl, a to nejen co do jistiny, ale i co do požadovaného příslušenství, včetně zákonných úroků z prodlení, na které má žalobkyně právo v souladu s § 1970 o. z., a to za situace, kdy žalovaná byla s plněním peněžitého dluhu v prodlení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 27 298 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 792 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 119 773,66 Kč sestávající z částky 5 900 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 18 600 Kč ve výši 3 906 Kč.