10 C 316/2022-31 — Okresní soud v Táboře

Žalobkyně se vůči žalovanému domáhá zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, neboť právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) s žalovaným uzavřel dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytl věřitel žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 12 000 Kč. Podle smlouvy o úvěru se žalovaný zavázal vrátit částku 12 000 Kč spolu s příslušenstvím do 7. 10. 2021. Žalovaný však částku neuhradil řádně a včas, čímž mu vznikla povinnost uhradit vedle jistiny také smluvní pokutu a poplatky. Právní předchůdce žalobkyně pohledávku za žalovaným postoupil na žalobkyni. Žalobkyně také nárokuje další částku za náklady spojené s mimosoudním vymáháním dluhu ve výši 690 Kč. Žalovaný dluh neuhradil ani na základě předžalobní výzvy. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v rámci podané žaloby, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě obsahu spisu. Na základě předložených listinných důkazů, tj. úvěrové smlouvy ze dne 7. 9. 2021, jejíž nedílnou součástí jsou obchodní podmínky právního předchůdce žalobkyně, potvrzení o úhradě verifikační platby a výpisu z účtu věřitele k čerpání částky 12 000 Kč, dále upomínky, sdělení ze dne 21. 3. 2022, přehledu o úkonech a předžalobní upomínky včetně dokladu o odeslání vyplývá, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] v níž se právní předchůdce žalobkyně zavázal žalovanému poskytnout úvěr v celkové výši 12 000 Kč na bankovní účet, z něhož žalovaný provedl verifikační platbu. Úvěr byl splatný do 7. 10. 2021. Žalovaný však sjednanou částku nevrátil řádně a včas. Podle obchodních podmínek, které jsou dle smlouvy o úvěru její nedílnou součástí, byl žalovaný povinen věřiteli zaplatit paušální náhradu výdajů vynaložených na vyhotovení a zaslání každé upomínky či výzvy ve výši 50 Kč, maximálně však částku 150 Kč. Dále bylo ujednáno, že úvěrovaný, který je v prodlení se splacením úvěru, je povinen zaplatit věřiteli (úvěrujícímu) smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny. Postoupení pohledávky žalobkyni je prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2021. Ke dni postoupení činil celkový dluh 13 947 Kč. Tuto částku tvoří dosud nesplacená jistina ve výši 11 998 Kč, smluvní pokuta ve výši 1 799 Kč za období od 8. 10. 2021 do 6. 3. 2022 a paušální poplatek za upomínky ve výši 150 Kč. V souvislosti s upomínáním žalovaného k úhradě dluhu pak žalobkyně po postoupení pohledávky vynaložila další částku ve výši 690 Kč. Žalovanému byla zaslána dne 28. 7. 2022 také předžalobní upomínka. Po právní stránce byla věc dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Dle § 513 o. z. jsou příslušenstvím pohledávky úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Protože žalovaný žalobkyni poskytnuté finanční prostředky ve výši 12 000 Kč dosud nevrátil, uložil soud žalovanému platební povinnost ohledně této částky. Důvodným je i postoupený nárok na smluvní pokutu, kterou si účastníci platně sjednali ve smlouvě o úvěru pro případ prodlení žalovaného s plněním dluhu, stejně jako požadované paušalizované náklady na upomínání (poplatek) ve výši 150 Kč. Žalovaný je povinen uhradit i zákonný úrok z prodlení, který žalobkyně částečně kapitalizovala za období od 8. 10. 2021 do 7. 3. 2022 ve výši 419,11 Kč, na který má žalobkyně jako postupník nárok dle § 1970 o. z. z důvodu prodlení žalovaného s plněním peněžitého dluhu. Výše požadovaného úroku z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pokud jde o další příslušenství pohledávky, soud zamítl nárok na zaplacení částky ve výši 690 Kč představující náklady spojené s uplatněním pohledávky. Žalobkyně byla již při postoupení pohledávky seznámena s tím, že žalovaný byl marně upomínán o zaplacení právním předchůdcem žalobkyně. Další upomínání žalovaného v rámci tzv. mimosoudního vymáhání, za které žalobkyně účtuje nyní částku 690 Kč, soud proto považuje za neúčelné. Účelnou je dle názoru soudu až následná předžalobní výzva, za jejíž zpracování náleží žalobkyní náhrada v rámci žalobkyní vyúčtovaných nákladů řízení. Lhůta k plnění byla určena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši 2 252 Kč, neboť její neúspěch byl jen v poměrně nepatrné části (v části příslušenství pohledávky). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a návrh ve věci samé) a paušální náhrada výdajů stanovená dle odst. 5 stejného ustanovení v částce 100 Kč za každý z těchto tří úkonů právní služby a dále i daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 1 200 Kč částkou 252 Kč. Platební místo bylo určeno dle § 149 odst. 1 o. s. ř.