10 C 359/2023-17 — Okresní soud v Táboře

Žalobkyně se domáhá zaplacení částky 18 006,30 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněných povinností žalované ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi účastníky řízení dne 1. 11. 2022. Na základě uzavřené úvěrové smlouvy žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky až do výše 13 000 Kč, které mohla žalovaná postupně čerpat. Splatnost úvěru byla sjednána do 1. 12. 2022. Žalovaná částka sestává z nezaplacené jistiny úvěru ve výši 13 000 Kč a poplatku za sjednání úvěru ve výši 3 550 Kč. Žalobkyně dále požaduje zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně za období od 2. 12. 2022 do 2. 3. 2023. Na úhradu dlužných částek neuhradila žalovaná ke dni podání žaloby ničeho. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě obsahu spisu. Na základě předložených listinných důkazů, a to smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním ze dne 1. 11. 2022 ve spojení s všeobecnými obchodními podmínkami a sazebníkem žalobkyně, které jsou její nedílnou součástí a předžalobní výzvou včetně dokladu o odeslání má soud za prokázané, že mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě níž mohla žalovaná čerpat úvěr do výše 13 000 Kč. Splatnost vyčerpané částky byla stanovena na 1. 12. 2022. Žalovaná se zavázala čerpané prostředky zaplatit včetně poplatku, který dle č.l. IV odst. 2 činí částku stanovenou čl. 1 odst. 2 sazebníku ve výši 27 % z celkové výše úvěru, tj. 3 510 Kč. Žalovaná úvěr čerpala postupně až do výše 13 000 Kč. [právnická osoba] ze dne 7. 11. 2023 byly na účet žalované připsány částky 1 500 Kč dne 5. 11. 2022, 5 700 Kč dne 1. 11. 2022, 3 000 Kč dne 1. 11. 2022, 1 000 Kč dne 1. 11. 2022 a 1 800 Kč dne 21. 11 2022. Žalovaná na úvěr nezaplatila ničeho. Možnost účtovat smluvní pokutu je sjednána v sazebníku (čl. 3), který je nedílnou součástí smlouvy o úvěru. Dlužná částka tak sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 13 000 Kč, poplatku za sjednání úvěru ve výši 3 510 Kč a smluvní pokuty za nesplácení splátek úvěru ve výši 1 456,30 Kč (1 % denně za období od 2. 12. 2022 do 2. 3. 2023). Výzvou ze dne 14. 7. 2023 byla žalovaná upozorněna na možnost soudního vymáhání dlužné částky. Soud věc posoudil dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., podle něhož se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle § 1977 o. z. poruší-li strana prodlením svou smluvní povinnost podstatným způsobem, může druhá strana od smlouvy odstoupit, pokud to prodlévajícímu oznámí bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení dozvěděla. Podle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzované povinnosti vznikla škoda. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalované revolvingový úvěr, který žalovaná čerpala, svoje smluvní povinnosti včas a řádně nesplnila. Žalované tím vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté plnění, poplatek za sjednání úvěru, který dle čl. IV.2. smlouvy ve spojení s čl. 1 sazebníku činí pouze 3 510 Kč (nikoliv tedy 3 550 Kč, jak uvádí žalobkyně) a také zaplatit úrok z prodlení z částky 16 510 Kč. Požadavek žalobkyně na zaplacení dalších 40 Kč na smluvním poplatku není důvodný, proto soud žalobu v této části zamítl. Úrok z prodlení soud žalobkyni přiznal podle § 1970 o. z. za situace, kdy žalovaná je v prodlení s plněním peněžitého dluhu. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná pouze v minimální výši, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18 006,30 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.