10 C 68/2023-96 — Okresní soud v Táboře

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu nezaplacení příspěvku hrazeného vlastníkem nebo provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále je„ zákon č. 168/1999 Sb.“). Žalovaný neměl v období od 28. 8. 2020 do 3. 12. 2020 k provozovanému vozidlu [registrační značka], v období od 16. 7. 2020 do 13. 11. 2020 k vozidlu [registrační značka], v období od 22. 20. 2020 do 15. 1. 2021 k vozidlu [registrační značka] a také v období od 14. 3. 2020 do 15. 5. 2020 k vozidlu [registrační značka] sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ačkoliv tato povinnost je stanovena v § 1 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. Žalovaná částka představuje částky příspěvků a poplatky spojené s uplatněním příspěvků ve výši stanovené vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. v celkové výši 23 986 Kč. Žalovaná částka nebyla uhrazena ani na základě předžalobní výzvy. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v rámci podané žaloby, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě obsahu spisu. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, a to výzev ze dne 1. 3. 2021, 18. 3. 2021, 8. 4. 2021 a 29. 7. 2021 včetně dokladů o odeslání výzev, upomínek a předžalobní výzvy ze dne 23. 3. 2022 včetně dokladu o doručení vyplývá, že žalovaný provozoval v období od 28. 8. 2020 do 3. 12. 2020 vozidlo [registrační značka], v období od 16. 7. 2020 do 13. 11. 2020 [registrační značka], v období od 22. 10. 2020 do 15. 1. 2021 [registrační značka] a dále v období od 14. 3. 2020 do 15. 5. 2020 [registrační značka]. Žalovaný jako provozovatel shora specifikovaných vozidel nesplnil ve výše uvedených obdobích povinnost stanovenou zákonem č. 168/1999 Sb., když neuzavřel povinné pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem těchto vozidel. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně, který u vozidla [registrační značka] za předmětné období činil 6 670 Kč a sestával ze základu příspěvku 6 370 Kč (65 Kč denně x 98 dnů bez pojištění) a poplatku za mimosoudní uplatnění práva dle vyhlášky ve výši 300 Kč. Dále žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně, který u vozidla [registrační značka] za předmětné období činil 8 165 Kč a sestával ze základu příspěvku 7 865 Kč (65 Kč denně x 121 dnů bez pojištění) a poplatku za mimosoudní uplatnění práva dle vyhlášky ve výši 300 Kč, k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně, který u vozidla [registrační značka] za předmětné období činil 5 890 Kč a sestával ze základu příspěvku 5 590 Kč (65 Kč denně x 86 dnů bez pojištění) a poplatku za mimosoudní uplatnění práva dle vyhlášky ve výši 300 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného také k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně, který u vozidla [registrační značka] za předmětné období činil 3 261 Kč a sestával ze základu příspěvku 2 961 Kč (47 Kč denně x 63 dnů bez pojištění) a poplatku za mimosoudní uplatnění práva dle vyhlášky ve výši 300 Kč). Protože žalovaný na shora uvedené výzvy žalobkyně nereagoval, byl o úhradu dluhu upomínán předžalobní výzvou ze dne 23. 3. 2022. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Podle § 4 odst. 1 téhož zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [obec] [anonymizována dvě slova] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 4 odst. 3 se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výše denní sazby v dané věci je upravena v § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. Podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit [obec] [anonymizována dvě slova] i náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Tyto náklady dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. činí 300 Kč. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud důvodně podané žalobě vyhověl, a to nejen ohledně částky ve výši 23 986 Kč, ale také ohledně úroků z prodlení, a to na základě § 1970 o. z., když jejich výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 412 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 960 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 23 986 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.