11 C 130/2023-13 — Okresní soud v Táboře

Předmětem tohoto řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení neuhrazené ceny za služby třetích stran poskytovaných prostřednictvím žalobkyně na základě smlouvy o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací [číslo] ze dne [datum] a dále za poskytnutá koncová zařízení [anonymizována čtyři slova] a [anonymizována čtyři slova] a nájemné za zařízení [anonymizována tři slova], které žalovaná, využívající služby elektronických komunikací poskytované žalobkyní, převzala od žalobkyně na základě objednávkových faktur a smlouvy o nájmu koncového zařízení [číslo], avšak následně řádně dle sjednaných podmínek neuhradila. Ani přes zaslanou předžalobní upomínku žalovaná svůj dluh nezaplatila. V dané věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spisu, a proto soud vyzval účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně ani žalovaná se k výzvě nijak nevyjádřily a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spisu. Soud má z žalobkyní předložených listin, a to konkrétně ze smlouvy o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací [číslo] ze dne [datum] a dále z žalobkyní předložených faktur [číslo] [číslo] [číslo] za prokázané, že žalovaná využívala služby elektronické komunikace poskytované žalobkyní za stanovené ceny. S jejich využíváním byl spojen závazek žalobkyně zprostředkovat žalované přístup ke službám třetích stran a závazek žalované za tyto služby zaplatit cenu. Žalovaná se však s úhradami za tyto služby třetích stran, které jí byly vyúčtovány ve výše uvedených fakturách v celkové částce 728,46 Kč, dostala do prodlení, když nehradila řádně a včas vystavená vyúčtování, jak má soud za prokázané z předžalobní výzvy k úhradě dluhů ze dne [datum]. Z předložených objednávkových faktur [číslo] ze dne [datum] a [číslo] ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaná si zakoupila zařízení [anonymizována čtyři slova] a [anonymizována čtyři slova] za zvýhodněnou cenu s tím, že se zavázala řádně užívat služby žalobkyně po minimální dobu stanovenou ve smlouvě. V případě neplnění těchto povinností byla žalobkyně oprávněna doúčtovat zákazníkovi rozdíl mezi zvýhodněnou a plnou cenou zařízení, což učinila vyúčtováním [číslo] z něhož požaduje uhradit částku 9 999,70 Kč. Dále žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o nájmu koncového zařízení [číslo] na jejímž základě bylo žalované pronajato zařízení [anonymizována tři slova], a to za nájemné ve výši 70 Kč měsíčně. Pronájem zařízení byl žalované vyúčtován ve fakturách [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] celkem ve výši 424,33 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 11 151,49 Kč žalovaná nezaplatila ani přes výše uvedenou předžalobní upomínku ze dne 9. 11. 2021, která jí byla zaslána dne 11. 11. 2021, jak plyne z potvrzení o podání. Právně byla věc posouzena dle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle kterého se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Dále soud věc posoudil podle § 2079 odst. 1 a násl. o. z., dle kterého se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu, a dále podle § 1746 odst. 2 o. z., dle kterého strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle ust. § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, se službou elektronických komunikací rozumí služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. Podle ust. § 64 odst. 1 téhož zákona je účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, povinen uhradit za poskytnutou službu cenu ve výši platné v době poskytnutí této služby. Po přezkoumání a zhodnocení všech provedených důkazů, a to jak jednotlivě, tak i ve vzájemných souvislostech, dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je zcela důvodný. V dané věci má soud za prokázané, že žalovaná využívala služby poskytované třetími stranami prostřednictvím žalobkyně, které jí byly poskytovány prostřednictvím telefonní stanice, jejímž byla účastníkem, a dále že mezi účastníky řízení byly platně uzavřeny kupní smlouvy a nájemní smlouva na výše uvedená koncová zařízení. Protože však žalovaná dosud v rozporu se svojí smluvní povinností stanovenou i ve výše uvedených právních předpisech žalobkyni nezaplatila kupní cenu za předmětná koncová zařízení, neuhradila nájemné za pronajaté zařízení a nezaplatila ani cenu za poskytnuté služby třetích stran, to vše v celkové částce 11 151,49 Kč, uložil jí soud povinnost plnění tímto rozsudkem. Lhůta k plnění pak byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), ve výši 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava věci, předžalobní upomínka, žaloba), dále paušální náhrada hotových výdajů za tyto 3 úkony po 100 Kč za jeden úkon dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Platební místo bylo určeno dle § 149 odst. 1 o.s.ř.