11 C 206/2023-13 — Okresní soud v Táboře

Žalobkyně se vůči žalované domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, neboť účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky až do výše 36 000 Kč. Žalovaná se úvěr zavázala splácet dle sjednaných podmínek spolu poplatky a s úrokem ve výši 16,9 % ročně, avšak tento svůj závazek nedodržela, když se opakovaně dostala do prodlení s úhradou dluhu. Žalobkyně proto celý úvěr zesplatnila. Žalovaná ani poté svůj dluh nezaplatila, nereagovala ani na zaslanou předžalobní výzvu ze dne 22. 2. 2023. V dané věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spisu, a proto soud vyzval žalovanou, když souhlas žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání byl obsažen přímo v žalobě, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen o.s.ř.) vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalovaná se k výzvě nijak nevyjádřila a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spisu. Soud má z listinných důkazů, a to konkrétně ze smlouvy o úvěru ze dne [datum], dodatku ke smlouvě ze dne [datum], potvrzení o poskytnutí finančních prostředků a doručenky autorizačního kódu za prokázané, že žalobkyně a žalovaná uzavřely prostřednictvím internetového bankovnictví žalované smlouvu, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované finanční prostředky ve výši 30 000 Kč. Dodatkem ke smlouvě byla částka navýšena na 36 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splácet spolu s poplatky dle ceníku a s úrokem ve výši 16,9 % ročně, a to splátkami ve výši 1 500 Kč, respektive po navýšení jistiny ve výši 1 800 Kč měsíčně. Jak je zřejmé ze záznamu žalobkyně o zaplacených splátkách úvěru a z upomínky k úhradě ze dne 25. 4. 2022, žalovaná úvěr nesplácela řádně a včas. Proto žalobkyně využila svého oprávnění a úvěr prohlásila ke dni 27. 5. 2022 za okamžitě splatný, což vyplývá z předloženého dopisu žalované. Z přehledu splátek úvěru a z výpisu z účtu soud zjistil, že dlužná částka sestává z neuhrazené jistiny ve výši 35 999,06 Kč, poplatků ve výši 2 079,05 Kč, kapitalizovaného úroku za období od 28. 10. 2021 do 20. 2. 2023 ve výši 5 641,69 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení za období od 21. 5. 2022 do 20. 2. 2023 ve výši 3 234,46 Kč. Dne 22. 2. 2023 byla žalované zaslána předžalobní výzva. Právně byla věc posouzena dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádě splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Po přezkoumání a zhodnocení předložených důkazů, a to jednotlivě i ve všech vzájemných souvislostech, dospěl soud k závěru, že žaloba žalobkyně je plně důvodná. Mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalované úvěr ve výši 36 000 Kč. Žalovaná se zavázala dodržovat sjednané podmínky, avšak tuto svoji povinnost vyplývající ze smlouvy o úvěru řádně nesplnila, a to ani po zesplatnění úvěru, ke kterému žalobkyně přistoupila v souladu se smlouvou právě pro prodlení s úhradou dluhu. Protože žalovaná žalobkyni dosud nevrátila poskytnuté peněžní prostředky, uložil soud žalované tuto povinnost tímto rozsudkem. Zcela důvodným je též nárok žalobkyně na úroky z úvěru, které žalobkyně požaduje ve výši nižší, než byla sjednána ve smlouvě, jakož i na úroky z prodlení, které požaduje v souladu s § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaná je v prodlení se splácením svého peněžitého dluhu. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož má žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 524 Kč a odměnou za právní zastupování. Jedná se o 3 úkony právní služby po 500 Kč (§ 14b odst. 1 bod 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), 3x režijní paušál po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a 21 % DPH ve výši 378 Kč Celkem náklady řízení představují částku 3 702 Kč. Platební místo vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.