11 C 280/2022-22 — Okresní soud v Táboře

Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku uvedenou v předmětu řízení s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti vyplývající mu z úvěrové smlouvy uzavřené dne [datum]. Žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaný se tuto částku včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 990 Kč a úroku zavázal uhradit ve 24 měsíčních splátkách. Žalovaný na svůj dluh hradil pouze částečně a dluží tak žalobkyni na jistině částku 27 498 Kč, na poplatcích 5 939 Kč, na nákladech na vymáhání 460 Kč, na úrocích 5 880 Kč a na smluvních pokutách účtovaných v souladu se smlouvou 1 500 Kč. Dále žalobkyně uplatnila nárok na úrok z prodlení v zákonné výši. V dané věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spisu, a proto soud vyzval žalovaného, když souhlas žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání byl obsažen přímo v žalobě, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen o.s.ř.) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalovaný se k výzvě nijak nevyjádřil a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spisu. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Účastníci dne [datum] uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, který žalovaný čerpal téhož dne a zavázal se jej splatit včetně poplatku ve výši 990 Kč a úroku v 24 měsíčních splátkách. Žalovaný uhradil první splátku ve výši 2 240 Kč sestávající z částky 1 250 Kč započtené na jistinu a z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 990 Kč. Druhá uhrazená splátka ve výši 2 720 Kč sestávala z částky 1 250 Kč započtené na jistinu a úroku ve výši 1 470 Kč, přičemž takto vyčíslený úrok měl žalovaný hradit v rámci druhé až osmé splátky. Následně žalovaný využil možnosti nabízené žalobkyní a dvakrát si prodloužil splatnost aktuálně splatné splátky o měsíc korunovým odkladem, přičemž za tato prodloužení mu byly účtovány poplatky po 2 970 Kč. Dále žalovaný uhradil 1 Kč, kterou žalobkyně započetla na úhradu jistiny. Protože se žalovaný dostal do prodlení, byly mu účtovány smluvní pokuty v celkové výši 1 500 Kč a také náklady na upomínání v celkové výši 460 Kč. Dne 7. 3. 2022 byl žalovaný dopisem vyzván k úhradě dluhu, dopisem ze dne 22. 4. 2022 byl úvěr k témuž dni zesplatněn. Dne 27. 5. 2022 byla žalovanému zaslána také předžalobní upomínka. Ke dni podání žaloby žalovaný dluží žalobkyni částku 41 277 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 27 498 Kč, poplatků za prodloužení splatnosti ve výši 5 939 Kč, úroků ve výši 5 880 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 460 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč. Mimo to žalobkyně požaduje také úrok z prodlení v zákonné výši. Při právní kvalifikaci vycházel soud z § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Dle § 2048 a násl o. z. pak byl posouzen nárok žalobkyně na přiznání smluvní pokuty. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. Podle této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaný svou povinnost vrátit vyčerpaný úvěr v souladu s uzavřenou smlouvou o úvěru řádně nesplnil. Porušil tak svou smluvní i zákonnou povinnost a soud mu proto uložil platební povinnost tak, jak je uvedena ve výroku I. tohoto rozsudku. Úroky z prodlení přitom žalobkyně požaduje náležitě dle § 1970 o. z. a v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., když žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého dluhu. Lhůta k plnění je stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož má žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 652 Kč a odměnou za právní zastupování. Jedná se o tři úkony právní služby po 500 Kč (§ 14b odst. 1 bod 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), třikrát režijní paušál po 100 Kč (§ 14 odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a 21 % DPH. Celkem náklady řízení představuje částka 3 830 Kč.