13 C 120/2022-16 — Okresní soud v Táboře

Žalobkyně se domáhá vyslovení povinnosti žalovaného zaplatit jí částku 30 162,22 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozhodnutí z titulu nesplněných povinností žalovaného ze smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřené mezi účastníky řízení dne [datum]. Na základě uzavřené úvěrové smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky s úvěrovým rámcem 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet dle sjednaných podmínek a zaplatit smluvní úrok 26,28 % ročně, stejně tak jako smluvně stanovené poplatky či smluvní pokutu při neplnění smluvních podmínek. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, proto žalobkyně k [datum] úvěr zesplatnila. Na úhradu dlužných částek v celkové výši 30 162,22 Kč neuhradil žalovaný ani ke dni podání žaloby ničeho. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě obsahu spisu. Na základě předložených listinných důkazů, a to smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne [datum] ve spojení s úvěrovými podmínkami žalobkyně, které jsou její nedílnou součástí, splátkovým kalendářem a výzvy k zaplacení celého úvěru ze dne [datum] včetně podacího archu má soud za prokázané, že mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na základě níž mohl žalovaný čerpat úvěr do výše úvěrového rámce 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal čerpané prostředky splácet včetně poplatků a úroků ve výši 26,28 % ročně ve splátkách, jejichž výše byla stanovena na 4 % z aktuální dlužné částky, a to vždy k 20. dni v kalendářním měsíci. V průběhu smluvního vztahu žalovaný načerpal 43 380 Kč, na úvěr zaplatil celkem 25 983 Kč, úvěr však nesplácel řádně a včas, a proto žalobkyně k [datum] v souladu s bodem 7.1. úvěrových podmínek úvěr zesplatnila. Zesplatnění úvěru bylo žalovanému oznámeno výzvou k zaplacení celého úvěru z téhož dne. Možnost účtovat smluvní pokutu je sjednáno přímo ve smlouvě a v bodu 9. 1. úvěrových podmínek. Celková dlužná částka tak sestává z nesplacené jistiny ve výši 27 663,63 Kč, poplatků za pojištění 98,59 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 400 Kč a smluvních pokut za nesplácení splátek úvěru v částce 2 000 Kč a dále úroku smluvního a zákonného úroku z prodlení ve výši specifikované ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Výzvou ze dne [datum] byl žalovaný upozorněn na možnost soudního vymáhání dlužné částky. Na základě shora uvedených skutkových závěrů soud věc posoudil dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., podle něhož se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle § 1977 o. z. poruší-li strana prodlením svou smluvní povinnost podstatným způsobem, může druhá strana od smlouvy odstoupit, pokud to prodlévajícímu oznámí bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení dozvěděla. Podle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzované povinnosti vznikla škoda. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je plně důvodná. Mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému revolvingový úvěr, který žalovaný čerpal. Své smluvní povinnosti včas a řádně nesplnil, proto došlo k zesplatnění celého úvěru v souladu s úvěrovými podmínkami žalobkyně a žalovanému tím vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté plnění včetně sjednaných úroků z úvěru, poplatků a smluvní pokuty. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud žalobě zcela vyhověl, a to nejen co do jistiny, ale i co do požadovaného příslušenství, včetně zákonných úroků z prodlení, na které má žalobkyně právo v souladu s § 1970 o. z., a to za situace, kdy žalovaný byl plněním peněžitého dluhu v prodlení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 385 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 207 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30 162,22 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava, žaloba a výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.