13 C 122/2022-15 — Okresní soud v Táboře

Žalobkyně se domáhá vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 600 Kč s příslušenstvím. Žalovaná částka dle tvrzení žalobkyně sestává z jistiny 8 000 Kč a poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 600 Kč splatných do 29. 11. 2020, dále poplatků za písemné výzvy ve výši nedoplatku 1 991 Kč, a to vše na základě smlouvy o zápůjčce uzavřené účastníky dne [datum]. Žalovaná na svůj dluh dle tvrzení žalobkyně uhradila pouze částku 4 509 Kč, z níž 1 991 Kč bylo použito k úhradě částky dluhu na poplatcích a zbývající část žalobkyně započetla na vyúčtovanou smluvní pokutu požadovanou ve výši poloviny poskytnuté zápůjčky. Jiné úhrady žalovaná nezaplatila ani na základě předžalobní výzvy odeslané dne [datum]. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v rámci podané žaloby, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě obsahu spisu. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, tj. smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], jejíž součástí jsou všeobecné obchodní podmínky, dokladu o poskytnutí zápůčky 8 000 Kč, upomínek ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] a předžalobní výzvy ze dne [datum] včetně podacího archu má soud za prokázané, že smlouva o zápůjčce uzavřená účastníky řízení dne [datum] žalovanou zavazuje proti poskytnuté zápůjčce 8 000 Kč vrátit žalobkyni částku 10 600 Kč, tato částka sestává z jistiny 8 000 Kč a poplatku za poskytnutí úvěru 2 600 Kč, to vše nejpozději do [datum]. Roční procentní sazba nákladů (dále jen„ RPSN“) činí v případě řádného splacení dluhu 2 969 %. [příjmení] 8 000 Kč byla žalobkyní odeslána na bankovní účet žalované dne [datum], žalovaná na svůj dluh uhradila pouze 4 509 Kč. Ve smlouvě o zápůjčce byly dále ve prospěch žalobkyně jako věřitele sjednány sankce při prodlení dlužníka, a to smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý dne prodlení s tím, že věřitel je dle bodu 3.2 smlouvy oprávněn požadovat úhradu smluvní pokuty bez ohledu na to, zda klient zavinil či nezavinil porušení smluvní povinnosti vůči věřiteli. Dále bylo ujednáno, že věřitel může požadovat i další účelně vynaložené náklady, které mu s prodlením klienta vzniknou, především za předání pohledávky k vymáhání inkasní agentuře. Poplatky byly sjednány dle sazebníku, který je obsažen v bodu 2.3 smlouvy, a to ve výši 500 Kč za výzvu, 100 Kč za e-mailovou upomínku, 50 Kč za telefonickou upomínku, za SMS upomínky 30 Kč, za přípravu dohody o splátkovém kalendáři 450 Kč, předání k internímu vymáhání 500 Kč a inkasní agentuře 750 Kč a za náklady vynaložené s vymáháním prostřednictvím inkasní agentury 1 800 Kč. V bodu 2.4 smlouvy pak byly sjednány další poplatky, a to za žádosti o prodloužení splatnosti splátek v rozmezí od 15 % až 32,5 % z aktuální dlužné částky. Výzvou ze dne [datum] byla žalovaná upomínána o zaplacení dluhu. Na základě provedeného dokazování soud věc právně posoudil dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dle kterého přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Z hlediska právního posouzení bylo v dané věci pro soud zásadní zjištění, že na základě smlouvy o zápůjčce uzavřené se spotřebitelem dne [datum] byla žalované poskytnuta dne [datum] částka 8 000 Kč se splatností do [datum], kterou měla žalobkyni vrátit spolu se sjednaným poplatkem ve výši 2 600 Kč. Při nedodržení termínu splatnosti měla žalovaná uhradit žalobkyni na základě předmětné smlouvy i smluvní pokutu a další poplatky různé výše stanovené sazebníkem, který je součástí smluvních ujednání (bod 2.3.), a to 500 Kč za výzvu, 100 Kč za e-mailovou upomínku, 50 Kč za telefonickou upomínku, za SMS upomínky 30 Kč, za přípravu dohody o splátkovém kalendáři 450 Kč, předání k internímu vymáhání 500 Kč, inkasní agentuře 750 Kč a za náklady vynaložené s vymáháním prostřednictvím inkasní agentury 1 800 Kč. Nákladnost úvěru pro dlužníka, která je vyjádřena RPSN v případě řádného splacení úvěru ve výši 2 969 % ročně je vysoká i v poměrech rizikovějších úvěrů poskytovaných nebankovními institucemi. S ohledem na shora uvedené skutečnosti je zřejmé, že uzavřená smlouva je poměrem výše plnění poskytnutého věřitelem žalované a výše plnění, k němuž se zavázala žalovaná, a to zejména v případě, že své smluvní povinnosti nebude plnit řádně a včas, zcela nepřiměřeným způsobem nevyvážená v neprospěch spotřebitele (žalované). V případě prodlení žalované se splácením k zákonnému úroku z prodlení a vysokému poplatku za poskytnutí úvěru (2 600 Kč) přistupují další sjednané sankce, které dluh značně navyšují, tj. smluvní pokuta i náklady na vymáhání v podobě vyššího poplatku za upomínky a případné předání inkasní agentuře (dle čl. 2 a 2.4 smlouvy). Všechny tyto sankce je žalobkyně oprávněna dle konstrukce smluvních ujednání po žalované pro případ prodlení požadovat. Shora uvedená problematická ujednání smlouvy přitom nejsou oddělitelná od jejího dalšího obsahu ve smyslu § 576 o. z., neboť nákladnost úvěru je již zohledněna ve vyšším poplatku za sjednání úvěru. Vzhledem k tomu, že danou smlouvu je nutné posuzovat jako celek, jehož jednotlivá ujednání jsou vnitřně provázána, uzavírá soud, že tato smlouva je absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy podle § 588 o. z. Vzhledem k tomu, že úvěrová smlouva byla shledána neplatnou, musel soud posoudit závazky stran podle pravidel pro vypořádání bezdůvodného obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se podle druhého odstavce citovaného ustanovení obohatí zvláště ten, kdo získal prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co právu měl plnit sám. Žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky na základě právního vztahu, který byl následně shledán neplatným. Proto je na místě, aby žalovaná žalobkyni vydala to, co na základě takto neplatné smlouvy získala. Žalobkyně vyplatila žalované částku 8 000 Kč, žalovaná uhradila celkem 4 509 Kč, tj. soud rozhodl o povinnosti žalované vrátit žalobkyni částku 3 491 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši. Naproti tomu soud zamítl žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala dalších částek v celkové výši 9 100 Kč, tj. včetně poplatku za poskytnutí zápůjčky a sankčních poplatků vycházejících z neplatně uzavřené smlouvy o zápůjčce. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy v řízení úspěšnější žalovaná má nárok na náhradu nákladů řízení, žalované však v jeho průběhu žádné náklady nevznikly.