13 C 146/2022-20 — Okresní soud v Táboře

Žalobkyně se jako právní nástupce věřitele [právnická osoba] domáhá uložení povinnosti žalované zaplatit jí výše uvedené částky s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru, který žalované poskytl právní předchůdce žalobkyně na základě smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] ve výši 8 000 Kč. Žalovaná se zavázala právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku v celkové výši 13 840 Kč zahrnující i náklady úvěru, a to ve 13 měsíčních splátkách po 1 040 Kč. Žalovaná však nehradila splátky řádně a včas, ke dni podání žaloby neuhradila na jistinu úvěru ničeho. Žalobou se žalobkyně domáhá zaplacení jistiny 8 000 Kč a smluvní pokuty sjednané ve výši 0, 1 % denně z dlužné částky a vyčíslené za období od 24. 9. 2018 do 2. 9. 2022 s tím, že je požadovaná částka ve výši 50 % jistiny. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani po zaslání předžalobní upomínky. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v rámci podané žaloby, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., a proto soud rozhodoval na základě obsahu spisu. Z předložené smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] ve spojení s předpisem splátek má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 8 000 Kč. Žalovaná se zavázala tuto částku včetně úroku a poplatků uhradit věřiteli ve 13 měsíčních splátkách po 1 040 Kč, poslední splátka byla splatná k [datum]. V rámci smluvních ujednání bylo dohodnuto, že klient (úvěrovaný), který je v prodlení se splacením úvěru, je povinen zaplatit věřiteli (úvěrujícímu) smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z příslušné dlužné částky. Žalovaná úvěr řádně nesplácela, na poskytnout částku 8 000 Kč neuhradila ničeho. Žalovaná částka sestává z jistiny ve výši 8 000 Kč a smluvní pokuty účtované žalobkyní ve výši poloviny jistiny úvěru. Pohledávka věřitele byla postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaná neuhradila ničeho ani na základě předžalobní výzvy. Právně byla věc posouzena dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Pohledávka právního předchůdce žalobkyně byla postoupena žalobkyni v souladu s § 1879 a násl. o. z. a toto postoupení zakládá její aktivní legitimaci k vedení sporu. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V dané věci byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. Podle této smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované úvěr ve výši 8 000 Kč. Žalovaná se zavázala vyčerpané prostředky splatit v pravidelných měsíčních splátkách, a to včetně sjednaného úroku a poplatků, avšak tuto svoji povinnost vrátit vyčerpaný úvěr v souladu s uzavřenou smlouvou řádně nesplnila. Porušila tak svou smluvní povinnost a soud jí uložil uhradit poskytnutou částku úvěru 8 000 Kč. Důvodným je vzhledem k prodlení žalované se splacením peněžitého dluhu i žalobkyní vznesený nárok na smluvní pokutu ve výši 4 000 Kč, a také úrok z prodlení, který žalobkyně požaduje až ode dne následující po uplynutí lhůty k plnění všech sjednaných splátek, a to v souladu s § 1970 o. z. a ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.