2 C 15/2023-59 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, neboť právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] s žalovaným uzavřel dne [datum] smlouvu o [anonymizováno], na jejímž základě byl žalovanému mimo jiné poskytnut kontokorentní úvěr s označením [anonymizováno] ve výši 14 000 Kč. Žalovaný však porušoval sjednané podmínky, když překročil povolený úvěrový limit, a právní předchůdce žalobkyně proto v souladu se smlouvou pohledávku za žalovaným zesplatnil ke dni 8. 3. 2006, čímž vznikla žalovanému povinnost uhradit jednorázově zbytek dluhu ve výši 46 423,79 Kč spolu se sjednaným úrokem ve výši 30 % ročně. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho ani po zaslání předžalobní výzvy. 2. V dané věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, a proto soud vyzval účastníky, aby se ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyslovila souhlas, žalovaný se k výzvě nijak nevyjádřil a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Soud má v dané věci z předložených listinných důkazů, a to konkrétně ze smlouvy o [anonymizováno] ze dne [datum], za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o poskytování bankovních produktů a služeb, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně vedl pro žalovaného běžný účet a na základě které mu rovněž poskytl kontokorentní úvěr s limitem ve výši 14 000 Kč. Žalovaný však porušoval sjednané podmínky, když překročil povolený úvěrový limit, a právní předchůdce žalobkyně proto celý úvěr dopisem ze dne 8. 3. 2006 zesplatnil a vyzval žalovaného k jednorázové úhradě dluhu ve výši 46 423,79 Kč představujícím nesplacenou jistinu úvěru, jak plyne z uvedeného dopisu a dále z výpisu z účtu. Protože žalovaný dlužnou částku zcela neuhradil, byla dále úročena sjednaným úrokem ve výši 30 % ročně. Právní předchůdce žalobkyně následně pohledávku za žalovaným postoupil smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 6. 2019 s účinky ke dni 21. 6. 2019 na žalobkyni, jak je doloženo uvedenou smlouvou a oznámením o postoupení pohledávky. Z podkladů pro soudní řízení a upomínky před podáním žaloby, má soud za prokázané, že žalovaný dosud na dluh neuhradil ničeho a dluží žalobkyni částku uvedenou shora. 4. Právně byla věc posouzena s ohledem na ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), dle ust. § 708 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen obch. z.), která upravují smlouvu o běžném účtu, a dále dle ust. § 497 a násl. obch. z., když v dané věci se jedná o závazkový vztah mezi účastníky, kdy smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžité prostředky vrátit a zaplatit úroky z úvěru. Podle ust. § 261 odst. 3 písm. d) obch. zák. se obchodním zákoníkem řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy ze smlouvy o úvěru a ze smlouvy o běžném účtu. Podle ust. § 262 odst. 4, věta druhá, obch. z. smluvní strana, která není podnikatelem, nese odpovědnost za porušení povinností z těchto vztahů podle občanského zákoníku a na její společné závazky se použijí ustanovení občanského zákoníku. Podle ust. § 517 odst. 2 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. (dále jen obč. zák.) jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Podle ust. § 524 odst. 1, 2 obč. zák. může věřitel svoji pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přecházejí i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. 5. Po přezkoumání a zhodnocení všech předložených důkazů, a to jednotlivě i ve všech souvislostech, dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je zcela důvodný. Mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o účtu ve smyslu ust. § 708 obch. z. a smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 497 obch. z., které jsou dle citovaného ustanovení obchodního zákoníku zařazeny mezi tzv. typové (dříve absolutní) obchody a právní vztahy vzniklé ze smlouvy o běžném účtu a ze smlouvy o úvěru se proto řídí obchodním zákoníkem bez ohledu na povahu účastníků (s výjimkou podle ust. § 262 odst. 4 obchodního zákoníku). Na základě prvé z těchto smluv vedl právní předchůdce žalobkyně pro žalovaného běžný účet a na základě druhé poskytl původní věřitel žalovanému kontokorentní úvěr ve výši 14 000 Kč. Žalovaný porušoval sjednané podmínky, a proto právní předchůdce žalobkyně v souladu s platnými obchodními podmínkami celý úvěr zesplatnil a vyzval žalovaného k zaplacení celkové dlužné částky ve výši 46 423,79 Kč. Žalovaný však dlužnou částku zcela neuhradil a právní předchůdce žalobce pohledávku za žalovaným postoupil na žalobkyni. Protože žalovaný svůj dluh nezaplatil právnímu předchůdci žalobkyně a dosud ani žalobkyni, uložil mu soud tuto povinnost tímto rozsudkem. Soud přiznal i další požadované příslušenství, a to sjednaný úrok a zákonné úroky z prodlení, na které má žalobkyně jako postupník nárok podle § 517 odst. 2 obč. zák. v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., to vše ve spojení s ust. § 3028 odst. 3 o. z. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 500 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 322 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 500 Kč a paušální náhrada výdajů stanovená dle odst. 5 stejného ustanovení v částce 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a návrh ve věci samé) a dále dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 1 800 Kč částkou 378 Kč. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.