2 C 166/2023-25 — Okresní soud v Táboře

1. Předmětem tohoto řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty za nevrácení pronajatého koncového zařízení typu Sercomm Speedport Plus, IMEI [anonymizováno], které žalobkyně žalovanému poskytla na základě účastnické smlouvy [číslo] ze dne 11. 12. 2020 na dobu jejího trvání. Dále žalobkyně po žalovaném požadovala zaplacení neuhrazené ceny za poskytnuté služby třetích stran, které žalovaný využíval prostřednictvím žalobkyně na základě účastnických smluv [číslo] avšak následně řádně dle sjednaných podmínek řádně nehradil, a rovněž zaplacení ceny za pronájem zařízení KAON KSTB6077, IMEI [bankovní účet] a Sercomm Speedport Plus, IMEI [anonymizováno]. Žalovaný předmětné zařízení žalobkyni nevrátil a nezaplatil předmětné částky ani přes zaslanou předžalobní upomínku ze dne 16. 2. 2023. 2. Vzhledem k předloženým listinám vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyslovila souhlas, žalovaný se v určené lhůtě na výzvu soudu nevyjádřil a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. V dané věci má soud z žalobkyní předložených listin, a to konkrétně z účastnických smluv [číslo] za prokázané, že žalovaný využíval na základě těchto smluv služby elektronické komunikace poskytované žalobkyní za stanovené ceny a dále služby třetích stran. S jejich využíváním byla spojena nabídka žalobkyně na pronájem koncových zařízení KAON KSTB6077, IMEI [bankovní účet] a Sercomm Speedport Plus, IMEI [anonymizováno], který měl žalovaný hradit v pravidelných měsíčních splátkách a která byl žalovaný povinen vrátit v případě ukončení dané smlouvy. Pro případ nevrácení daného zařízení byla přímo ve smlouvě sjednána smluvní pokuta. Žalovaný však svůj závazek splácet pronájem předmětných zařízení a hradit žalobkyni poskytnuté služby třetích stran porušil, neboť je řádně a včas nehradil. Zároveň nevrátil zařízení Sercomm Speedport Plus, IMEI [anonymizováno], za což mu žalobkyně vyúčtovala smluvní pokutu ve výši 6 850 Kč. Jednalo se konkrétně o vyúčtování [číslo] na částku 6 850 Kč splatnou dne 8. 2. 2022, [číslo] na částku 184,55 Kč splatnou dne 20. 9. 2021, [číslo] na částku 7 434 Kč splatnou dne 20. 8. 2021 a [číslo] na částku 14 554,01 Kč splatnou dne 20. 7. 2021. Celková dlužná částka tak činí 29 022,56 Kč, kterou žalovaný nezaplatil ani přes předžalobní upomínku. 4. Právně byla věc posouzena dle ust. § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Dle ust. § 1746 odst. 2 o. z., dle kterého strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle ust. § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle ust. § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, se službou elektronických komunikací rozumí služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. Podle ust. § 64 odst. 1 téhož zákona je účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, povinen uhradit za poskytnutou službu cenu ve výši platné v době poskytnutí této služby. Podle ust. § 1970 o. z. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše stanovená nařízením vlády. 5. V dané věci má soud za prokázané, že žalovaný využíval služby poskytované třetími stranami prostřednictvím žalobkyně, které mu byly poskytovány prostřednictvím telefonní stanice, jejímž byl účastníkem, a dále že mu žalobkyně na dobu trvání smlouvy poskytla koncové zařízení, a protože žalovaný v rozporu se svojí smluvní i zákonnou povinností žalobkyni předmětné zařízení nevrátil, nezaplatil ani platně sjednanou smluvní pokutu za nevrácení daného zařízení a nezaplatil ani cenu za poskytnuté služby třetích stran a za pronájem daného zařízení, uložil mu soud povinnost zaplatit celkovou částku 29 022,56 Kč tímto rozsudkem. Současně přiznal žalobkyni i nárok na úroky z prodlení, které žalobkyně požaduje řádně v souladu s ust. § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaná je v prodlení se zaplacením peněžitého dluhu. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal zcela úspěšné žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 614 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 162 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava, předžalobní upomínka a návrh ve věci samé) a paušální náhrada výdajů stanovená dle odst. 5 stejného ustanovení v částce 100 Kč za každý z těchto tří úkonů právní služby a dále dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 1 200 Kč částkou 252 Kč. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.