2 C 19/2023-15 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se jako vlastník a pronajímatel nebytového prostoru [číslo] v domě [adresa] stojící na pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek], domáhala vůči žalovanému zaplacení ve výroku uvedené částky s příslušenstvím představující dlužné úhrady za nájemné a zálohy za služby spojené s užíváním nebytového prostoru za období od března 2021 do května 2022 a dále za vyúčtování služeb spojených s užíváním prostoru za rok 2021. Žalovaný předmětný nebytový prostor užíval na základě nájemní smlouvy ze dne [datum] uzavřené původně s [jméno] [příjmení], která na žalovaného byla postoupena smlouvou o postoupení nájemní smlouvy ze dne [datum]. Žalovaný neplatil řádně nájemné, a proto mu dne 10. 2. 2022 zaslala žalobkyně výpověď nájmu. Nájem tak skončil uplynutím výpovědní doby ke dni 31. 5. 2022. Žalobkyně žalovaného rovněž vyzvala k vyklizení a předání prostoru. Žalovaný však na svůj dluh do současné doby neuhradil ničeho a ani prostor žalobkyni nepředal, a to ani přes zaslanou předžalobní upomínku žalobkyně ze dne 23. 6. 2022. 2. V dané věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, a proto soud vyzval žalovaného, když souhlas žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání byl obsažen již v návrhu, aby se ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřil i on k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k výzvě nijak nevyjádřil a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Po přezkoumání a zhodnocení všech provedených důkazů, a to jak jednotlivě, tak i ve vzájemných souvislostech, dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je zcela důvodný. V dané věci má soud z žalobkyní předložených listin, a to zejména z nájemní smlouvy ze dne [datum] ve spojení se smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] za plně prokázané, že žalobkyně pronajala žalovanému nebytový prostor [číslo] nacházející se v budově [adresa], jež je součástí pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek], na dobu určitou, a to 10 let počínaje 1. 10. 2014. Nájemné bylo sjednáno ve výši 21 399 Kč měsíčně, později zvyšovaným o inflaci. Zálohy na služby spojené s užíváním předmětu nájmu byly sjednány ve výši 4 000 Kč měsíčně. Z předloženého rozpisu dlužných úhrad má pak soud za prokázané, že žalovaný nehradil řádně nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním předmětu nájmu od března 2021 do května 2022 a dále neuhradil nedoplatek za služby spojené s užíváním prostoru ve výši 33 754 Kč. Z výpovědi ze dne 10. 2. 2022 doručené žalovanému dne 28. 2. 2022 má pak soud za prokázané, že nájemní vztah skončil uplynutím tříměsíční výpovědní doby, tj. ke dni 31. 5. 2022. To, že žalovaný svůj dluh řádně včas žalobci nesplnil a rovněž prostor řádně nevyklidil a nepředal žalobkyni, vyplývá z výše uvedené upomínky ze dne 23. 6. 2022. 4. Po právní stránce soud věc posoudil dle ust. § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), která upravují nájem, a dále dle ust. § 2246 a násl. o. z. upravujících nájemné a jiné platby. Dle ust. § 1895 odst. 1 o. z. nevylučuje-li to povaha smlouvy, může kterákoli strana převést jako postupitel svá práva a povinnosti ze smlouvy nebo z její části třetí osobě, pokud s tím postoupená strana souhlasí a pokud nebylo dosud splněno. Dle odst. 2 daného ustanovení má-li být plnění ze smlouvy trvající nebo pravidelně se opakující, lze smlouvu postoupit s účinky k tomu, co ještě nebylo splněno. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil svoje povinnosti, když nehradil žalobkyni za užívání prostoru řádně nájemné a zálohy za služby za období od března 2021 do května 2022 a dále neuhradil nedoplatek za vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu za rok 2021, soud žalobě žalobkyně vyhověl a uložil žalovanému celkovou částku ve výši 341 182 Kč žalobkyni zaplatit. Důvodným je i nárok žalobkyně na úrok z prodlení ve výši dle vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný je v prodlení se splacením peněžitého dluhu. Lhůta k plnění byla určena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 43 650 Kč představující zaplacený soudní poplatek ve výši 13 650 Kč a náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ust. § 9 odst. 1 ve spojení s ust. § 6 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 9 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu k plnění a návrh ve věci samé) a dále paušální náhrada výdajů dle ust. § 13 uvedené vyhlášky po 300 Kč za každý z uvedených úkonů právní služby, tj. celkem 30 000 Kč. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.