2 C 213/2023-15 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni částku uvedenou v předmětu řízení s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti žalované, vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 3. 10. 2022, na základě které jí byl následně poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaná se zavázala jej splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaná úvěr čerpala, dostala se však se splácením do prodlení a ani přes opakované upomínání dlužnou částku zcela neuhradila. Žalobkyně proto v souladu se smlouvou úvěr ke dni 25. 1. 2023 zesplatnila a vyzvala žalovanou ke splacení celého úvěru. Žalovaná na svůj dluh po jeho zesplatnění neuhradila již ničeho a dluží tak žalobkyni částku 30 000 Kč na jistině, částku 2 047 Kč na úrocích do dne zesplatnění, částku 300 Kč na poplatcích za upomínky a částku 1 497 Kč na smluvních pokutách účtovaných v souladu se smlouvou. Dále žalobkyně uplatnila nárok na příslušenství ve formě sjednaného úroku a úroku z prodlení v zákonné výši. 2. Vzhledem k předloženým listinám, jakož i souhlasu žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) i ona vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná se v určené lhůtě na výzvu soudu nevyjádřila a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. V dané věci má soud z žalobkyní předložených listin, a to zejména ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 3. 10. 2022 ve spojení s úvěrovými podmínkami za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru. Podle uzavřené smlouvy o úvěru žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 30 000 Kč, který žalovaná čerpala a zavázala se jej splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 1 600 Kč spolu se sjednaným úrokem ve výši 28,17% ročně. Z upomínek ze dne 25. 11. 2022, 26. 12. 2022 a z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne 25. 1. 2023 ve spojení s podacím archem má soud za prokázané, že žalovaná dlužnou částku řádně a včas nehradila, za což jí v souladu se smlouvou žalobkyně účtovala smluvní pokuty v celkové výši 1 497 Kč a celý úvěr následně zesplatnila ke dni 25. 1. 2023. Ke dni podání žaloby tak žalovaná žalobkyni dluží částku 35 222 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 30 000 Kč, poplatků za tři upomínky ve výši 300 Kč, úroků do zesplatnění ve výši 2 047 Kč a smluvních pokut ve výši 1 497 Kč, a dále pak příslušenství žalované částky tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. Žalobkyně žalovanou vyzývala k úhradě a poskytla mu dodatečnou lhůtu k úhradě, avšak ani poté k zaplacení nedošlo. 4. Při právní kvalifikaci vycházel zejména z ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle ust. § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. 5. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 o. z. Podle této smlouvy žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala vyčerpané prostředky splatit v pravidelných měsíčních splátkách, a to včetně sjednaného úroku a poplatků, avšak tuto svoji povinnost vrátit vyčerpaný úvěr v souladu s uzavřenou smlouvou o úvěru řádně nesplnila. Porušila tak svoji smluvní i zákonnou povinnost a soud jí proto uložil platební povinnost uhradit dlužnou částku tímto rozsudkem. Zcela důvodným je i vznesený nárok žalobkyně na smluvní pokutu, smluvní úrok a úroky z prodlení, které žalobkyně požaduje náležitě dle ust. § 1970 o. z. v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., když žalovaná je v prodlení s plněním peněžitého dluhu Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal zcela úspěšné žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 494 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 316 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 500 Kč a paušální náhrada výdajů stanovená dle odst. 5 stejného ustanovení v částce 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a návrh ve věci samé) a dále dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 1 800 Kč částkou 378 Kč. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.