2 C 237/2023-17 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku uvedenou v předmětu řízení představující smluvní pokutu z titulu nesplněné povinnosti žalovaného vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum], na základě které mu byl následně poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal jej splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný úvěr čerpal, dostal se však se splácením do prodlení. Dlužná částka z této smlouvy v celkové výši 31 563 Kč byla žalobkyni uhrazena dne 26. 10. 2021, a to včetně smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně za období od 26. 8. 2020 do 12. 10. 2020. Žalobkyně proto v souladu se smlouvou touto žalobou uplatňuje nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 31 563 Kč za období od 13. 10. 2020 do 26. 10. 2021. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dané částky výzvou ze dne 21. 3. 2023, žalovaný však neuhradil ničeho. 2. Vzhledem k předloženým listinám, jakož i souhlasu žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) i on vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se v určené lhůtě na výzvu soudu nevyjádřil a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. V dané věci má soud z žalobkyní předložených listin, a to zejména ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] ve spojení s úvěrovými podmínkami za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru. Podle uzavřené smlouvy o úvěru žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, který žalovaný čerpal a zavázal se jej splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 1 050 Kč spolu se sjednaným úrokem. Ve smlouvě pak účastníci sjednali smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné splátky úvěru a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru po zesplatnění. Žalovaný však úvěr řádně a včas nesplácel. Z rozsudku Okresního soudu v Táboře ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] má pak soud za prokázané, že žalovanému byla mimo jiné uložena povinnost uhradit žalobkyni smluvní pokutu z dané smlouvy ve výši 0,1 % ročně z dlužné částky 31 563 Kč za období od 26. 8. 2020 do 12. 10. 2020. Z výpisu žalobkyně o úhradách dlužné částky na základě výše uvedeného rozsudku má pak soud za prokázané, že celá dlužná částka ve výši 31 563 Kč byla žalobkyni uhrazena ve splátkách ke dni 26. 10. 2021. Ke dni podání žaloby tak žalovaný žalobkyni dluží částku ve výši 10 070 Kč představující smluvní pokutu ve výši 0,1 % ročně z částky 31 563 Kč za období od 13. 10. 2020 do 26. 10. 2021. Žalobkyně žalovaného vyzývala k úhradě a poskytla mu dodatečnou lhůtu k úhradě, avšak ani poté k zaplacení nedošlo. 4. Při právní kvalifikaci vycházel zejména z ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle ust. § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. 5. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. ust. § 2395 o. z. Podle této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal vyčerpané prostředky splatit v pravidelných měsíčních splátkách, a to včetně sjednaného úroku a poplatků, avšak tuto svoji povinnost vrátit vyčerpaný úvěr v souladu s uzavřenou smlouvou o úvěru řádně nesplnil. Porušil tak svoji smluvní i zákonnou povinnost a soud mu proto uložil platební povinnost uhradit sjednanou smluvní pokutu v částce 10 070 Kč tímto rozsudkem. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal zcela úspěšné žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 300 Kč a paušální náhrada výdajů stanovená dle odst. 5 stejného ustanovení v částce 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a návrh ve věci samé) a dále dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 1 200 Kč částkou 252 Kč. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.