2 C 29/2021-301 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobou ze dne , datum, vedenou pod sp. zn. , spisová značka, se žalobkyně domáhala vypořádání společného jmění manželů (dále jen „SJM“), které zaniklo ke dni právní moci rozsudku o rozvodu manželství účastníků, tj. ke dni , datum, , o čemž bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Táboře, čj. , spisová značka, ze dne , datum, . Předmětem vypořádání SJM učinila žalobkyně rodinný dům č. p. , Anonymizováno, v katastrálním úz. , adresa, stojící na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , který je ve výlučném vlastnictví žalovaného, neboť byl oddělen z původního pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , který žalovaný obdržel jako dar od svých rodičů. Stavba rodinného domu č. p. , Anonymizováno, probíhala za trvání manželství s tím, že ke kolaudaci domu z důvodu nezájmu žalovaného došlo až po rozvodu manželství účastníků na jaře roku 2018 na základě opakované výzvy stavebního úřadu. K zápisu domu do katastru nemovitostí pak došlo v roce 2020. Do rodinného domu se však manželé i se synem narozeným , datum, stěhovali v prosinci 1995, přičemž k tomuto datu nebyl dům zcela dokončen. Byl částečně zařízen a postupně bylo pořizováno další vybavení a stavba dokončována. Stavba byla budována většinou svépomocí účastníků za účasti rodiny žalovaného i rodičů žalobkyně. Dům na pozemku žalovaného postavili i přesto, že této výstavbě předcházela nabídka rodičů žalobkyně postavit rodinný dům v , Anonymizováno, na pozemku rodičů žalobkyně, což však žalovaní a jeho rodiče odmítli. Důvod odmítnutí žalobkyni znám není, nicméně s odstupem času má za to, že to byl záměr. Hospodaření domácnosti za doby trvání manželství účastníků probíhalo tak, že provoz a zařízení domácnosti financovala žalobkyně stejně jako nákup automobilu, výchovu a aktivity syna, a to buď výlučně z prostředků, které pobírala jako mzdu nebo s pomocí svých rodičů. Naopak mzda a odměny žalovaného od jeho bratra podnikatele, kterému chodil vypomáhat, byly určeny výlučně na stavbu rodinného domu a spoření. Žalovaný také i po rozvodu manželství uplatňoval slevu na dani na společného syna. Dále činila žalobkyně předmětem vypořádání finanční prostředky, které byly žalovaným naspořeny za trvání manželství, když dle povědomí žalobkyně mají být vedeny u finančních ústavů: , právnická osoba, ., , Anonymizováno, , , právnická osoba, , Anonymizováno, a možná i dalších. O identifikaci účtů a finančních produktů žalobkyně povědomí nemá. Žalobkyně dále uvedla, že movité věci předmětem vypořádání nečiní, ačkoliv z plně zařízeného rodinného domu, kde žili od roku 1995, odešla v roce 2016 jen s osobními věcmi. S manželem se snažila dohodnout mimosoudně, nejprve v roce 2015 tak, že by jí vyplatil částku 600 000 Kč, pak případně že by převedl část domu na syna. Žalovaný však nechtěl žalobkyni vyplatit nic a dohoda s ním nebyla možná.2. Žalovaný souběžně dne , datum, podal rovněž žalobu o vypořádání SJM, která byla zapsána pod sp. zn. , spisová značka, , v níž uvedl, že případným předmětem vypořádání SJM činí rovněž stavbu rodinného domu č. p. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, stojící na pozemku st. p. č. , hodnota, v obci , adresa, a k.ú. , adresa, , ačkoli se domnívá, že je v jeho výlučném vlastnictví, neboť financoval tuto stavbu ze svých výlučných prostředků našetřených před uzavřením manželství a dále byla financována z prostředků jeho rodičů, které dostal darem, a to na pozemku parc. č. , Anonymizováno, obci , adresa, a kat. úz. , adresa, , který je v jeho výlučném vlastnictví a byl mu darován darovací smlouvou z , datum, . Stavebním úřadem Městského úřadu v Táboře bylo žalovanému dne , datum, č. j. , Anonymizováno, vydáno stavební povolení na stavbu rodinného domu na uvedeném pozemku. Na základě tohoto stavebního povolení provedl na uvedeném pozemku stavbu, která byla kolaudována rozhodnutím stavebního úřadu - Městského úřadu v Táboře ze dne , datum, sp. zn. , adresa, Fakticky byla stavba do stávající podoby dostavěna již v roce 1995, kdy se účastníci do domu nastěhovali a společně jej užívali do září 2016, kdy se žalobkyně z domu trvale odstěhovala a v současné době dům využívá pouze žalovaný. Stavba byla sice zahájena a vystavěna za trvání manželství účastníků, nicméně žalovaný ji realizoval s úmyslem pořídit ji do svého vlastnictví, přičemž za a) stavba byla budována na pozemku v jeho výlučném vlastnictví, b) stavba byla povolena žalovanému jako stavebníkovi, c) stavba byla vystavěna z výhradních prostředků žalovaného zcela mimo prostředky náležejících do SJM. Stavba byla stavěna převážně svépomocí žalovaného za pomoci jeho otce, bratra a strýce s minimem odborných externích dodavatelů prací. Veškeré materiálové náklady i práce externích dodavatelů byly hrazeny z peněžních prostředků, které měl žalovaný naspořeny před uzavřením manželství, částečně pak z daru od bratra žalovaného v rámci rodinné výpomoci. Žalobkyně se na stavbě nikterak nepodílela, ani finančně, ani osobně. Zcela minimální byla i výpomoc na stavbě ze strany její rodiny. Do stavby nebyly vynaloženy žádné peněžní prostředky pocházející ze SJM, nebyl na ni čerpán žádný úvěr ani zápůjčka. Popřel, že by provoz domácnosti hradila výlučně žalobkyně, když na provozu domácnosti se podíleli oba účastníci, převážně však, a nejen finančně žalovaný, když žalobkyně se věnovala budování pracovní kariéry a prostředky z výplat používala na své soukromé potřeby. Žalovaný má za to, že stavbu nabyl originálním způsobem výstavbou do svého výlučného vlastnictví. Pro případ, že by soud dospěl k závěru, že stavba do SJM účastníků patří, pak navrhuje, aby mu stavbu přikázal do výlučného vlastnictví, když se zasloužil o její výstavbu, má k ní vztah, sám ji užívá a pečuje o ni a současně uplatňuje, aby byly v jeho prospěch zohledněny v rámci výše peněžité náhrady za a) vnosy toho, co z výhradního majetku žalovaného bylo vynaloženo na stavbu a za b) v rámci disparity podílu zásluhy žalovaného na nabytí a udržení stavby, tedy osobní i finanční podíl žalovaného na pořízení stavby. Současně má žalovaný za to, že by soud měl při stanovení obvyklé ceny stavby přihlédnout k tomu, že je stavba zatížena vadou spočívající v jejím postavení na cizím pozemku, bez zajištěného přístupu a bez právního vztahu k pozemkům stavbu obklopujícím, když pozemky jsou pouze žalovaného. Řízení sp. zn. , spisová značka, bylo spojeno s řízením vedeným pod sp. zn. , spisová značka, a nadále již byly projednávány obě věci současně. Žalobkyně souhlasila s tím, aby byla stavba domu č. p. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, přikázána do výlučného vlastnictví žalovaného. Sporná však zůstávala otázka toho, zda tato budova do SJM vůbec patří a dále zůstala sporná otázka, týkající se žalovaným tvrzené dohody o vypořádání finančních prostředků v rámci předžalobní komunikace právních zástupců účastníků, a to tehdejší práv. zást. žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, a práv. zást. žalovaného , Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0, když žalovaný má za to, že veškeré finanční prostředky byly mezi účastníky vypořádány dohodou a neměly by tudíž být předmětem soudního vypořádání SJM.3. S ohledem na rozsah předmětu vypořádání SJM budou dále veškerá skutková zjištění a právní hodnocení činěna pro přehlednost postupně, vždy ve vztahu k určitému majetku v SJM účastníků tak, jak jsou uvedeny v jednotlivých výrocích tohoto rozsudku.4. Rozsudkem Okresního soudu v Táboře č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , který nabyl právní moci dne , datum, , bylo prokázáno, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne , datum, a skončilo právní mocí rozsudku o rozvodu manželství, tj. ke dni , datum, , přičemž k tomuto datu zaniklo i SJM účastníků.5. Vzhledem k tomu, že k zániku SJM došlo dne , datum, , tedy v době účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), použije se na vypořádání SJM úprava uvedená v novém občanském zákoníku, přičemž ve smyslu § 3028 odst. 2 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných. Jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů, tedy zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 (dále „obč. zák.“). Z toho důvodu se otázka toho, co tvoří součást SJM účastníků, řídí předpisem účinným v době nabytí hodnoty do SJM.6. Podle § 740 o. z. nedohodnou-li se manželé o vypořádání (SJM), může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.7. Podle § 742 odst. 1 o. z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741 o. z., použijí se pro vypořádání tato pravidla:a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné,b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek,c) každý z manželů má právo žádat, aby mu byl