2 C 323/2022-36 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se jako právní nástupce společnosti [právnická osoba] podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku uvedenou v předmětu tohoto řízení s příslušenstvím, neboť právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo]. Na jejím základě poskytl žalovanému částku 10 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 4 817 Kč a odměnou za administrativní zpracování půjčky ve výši 5 263 Kč v 78 týdenních splátkách ve výši 258 Kč s poslední splátkou splatnou dne 30.4.2021. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, když do dnešního dne uhradil na svůj dluh toliko částku 7 800 Kč. Dluží tak na jistině částku 7 075,70 Kč a na poplatku částku 5 204,30 Kč. Žalovaný dluh neuhradil i přes předžalobní upomínku, kterou mu zaslala žalobkyně po postoupení pohledávky. 2. V dané věci má soud z žalobkyní předložených listin, a to zejména ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] a žalovaný dne [datum] uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně půjčil žalovanému v hotovosti částku 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto půjčku vrátit a zaplatit úrok za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 4 817 Kč a odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši 5 263 Kč, to vše v hotovosti v 78 týdenních splátkách ve výši 258 Kč s tím, že poslední splátka bude splatná dne 30.4.2021. Žalovaný však uhradil pouze částku 7 800 Kč. Právní předchůdce žalobkyně následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28.1.2022 postoupil svoji pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný byl vyzván k zaplacení zbývající části dluhu předžalobní upomínkou ze dne 6. 6. 2022, která byla žalobkyní předložena včetně dokladu o odeslání. Z rozsudku Okresního soudu v Táboře č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] ve spojení s rozsudkem téhož soudu č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] pak plyne, že žalovaný je od [datum] omezen ve svéprávnosti tak, že není způsobilý samostatně právně jednat v žádných záležitostech s výjimkou běžných záležitostí každodenního života a toto omezení bylo prodlouženo do [datum]. Z obsahu rozsudku dále plyne, že prodělal dětskou mozkovou obrnu a jeho stav je prakticky neměnný. 3. Po právní stránce soud věc posoudil v souladu s ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) upravujícím smlouvou o úvěru, podle něhož se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 581 o.z. není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodným obohacením se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení. Výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis. Podle ust. § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). S postoupenou pohledávkou přecházejí i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. 4. Ve smyslu § 581 o. z. je smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum], na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému částku 10 000 Kč, neplatná. Poskytnutí peněžních prostředků žalovanému je s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru třeba posoudit jako plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení dle citovaného § 2991 o. z. Jak již bylo výše uvedeno, právní předchůdce žalobkyně vyplatil žalovanému v hotovosti částku 10 000 Kč, žalovaný vrátil právnímu předchůdci žalobkyně na úhradu této částky celkem částku 7 800 Kč, a proto je důvodný nárok žalobkyně co do částky 2 200 Kč (10 000 – 7 800). Ta byla žalobkyni přiznána výrokem I., neboť žalovaný musí své bezdůvodné obohacení v této výši žalobkyni jako postupníku vydat (§ 2991 o. z.). Důvodný je též nárok žalobkyně na úroky z prodlení z této částky, neboť žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 o. z.), když co do výše žalobkyní požadovaných úroků z prodlení, je tato v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části, tedy co do částky 10 080 Kč s tam uvedenými úroky a úroky z prodlení, byl nárok žalobkyně výrokem II. zamítnut. Lhůta k plnění ve výroku I. byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť úspěšnějšímu žalovanému, kterému vzniklo právo na jejich náhradu dle poměrného úspěchu ve věci, žádné náklady řízení nevznikly.