2 C 333/2023-30 — Okresní soud v Táboře

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně z postoupené pohledávky na zaplacení částky uvedené ve výroku rozsudku z titulu nezaplaceného jízdného a přirážky k jízdnému, která byla žalovanému uložena při přepravní kontrole provedené v [obec] dne 16. 1. 2013 na lince 8 veřejné dopravy, dále dne 28. 5. 2013 na lince 12 veřejné dopravy, dne 14. 8. 2013 na lince 2, dne 29. 8. 2013 na lince 8, dne 8. 10. 2013 na lince 11, dne 21. 11. 2013 na lince 104 veřejné dopravy, dne 4. 1. 2014 na lince 108 veřejné dopravy, dne 5. 1. 2014 na lince 8 veřejné dopravy, dne 10. 1. 2014 na lince 3 veřejné dopravy, dne 30. 1. 2014 na lince 1 veřejné dopravy, dne 10. 2. 2014 na lince 31 veřejné dopravy, dne 16. 2. 2014 (v 15:15) na lince 11 veřejné dopravy, dne 16. 2. 2014 (v 16:00) na lince 11 veřejné dopravy, dne 27. 2. 2014 na lince 11 veřejné dopravy, dne 20. 4. 2014 na lince 3 veřejné dopravy, dne 13. 9. 2014 na lince 11 veřejné dopravy, dne 24. 10. 2014 na lince 7 veřejné dopravy, dne 7. 11. 2014 na lince 3 veřejné dopravy, dne 13. 11. 2014 na lince 11 veřejné dopravy, dne 27. 11. 2014 na lince 11 veřejné dopravy, dne 5. 12. 2014 na lince 11 veřejné dopravy, dne 15. 1. 2015 na lince 11 veřejné dopravy, dne 28. 1. 2015 na lince 108 veřejné dopravy, dne 1. 2. 2015 na lince 3 veřejné dopravy, dne 5. 2. 2015 na lince 108 veřejné dopravy, dne 6. 2. 2015 na lince 103 veřejné dopravy, dne 17. 2. 2015 na lince 11 veřejné dopravy, dne 20. 2. 2015 na lince 11 veřejné dopravy a dne 4. 3. 2015 na lince 11, cestoval bez platného jízdního dokladu. 2. Vzhledem k předloženým listinám, jakož i souhlasu žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) i on vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se v určené lhůtě na výzvu soudu nevyjádřil a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Žalovaný se přepravoval prostředkem veřejné dopravy provozovaným právním předchůdcem žalobkyně v [obec] dne 16. 1. 2013 na lince 8 veřejné dopravy, dále dne 28. 5. 2013 na lince 12 veřejné dopravy, dne 14. 8. 2013 na lince 2, dne 29. 8. 2013 na lince 8, dne 8. 10. 2013 na lince 11, dne 21. 11. 2013 na lince 104 veřejné dopravy, dne 4. 1. 2014 na lince 108 veřejné dopravy, dne 5. 1. 2014 na lince 8 veřejné dopravy, dne 10. 1. 2014 na lince 3 veřejné dopravy, dne 30. 1. 2014 na lince 1 veřejné dopravy, dne 10. 2. 2014 na lince 31 veřejné dopravy, dne 16. 2. 2014 (v 15:15) na lince 11 veřejné dopravy, dne 16. 2. 2014 (v 16:00) na lince 11 veřejné dopravy, dne 27. 2. 2014 na lince 11 veřejné dopravy, dne 20. 4. 2014 na lince 3 veřejné dopravy, dne 13. 9. 2014 na lince 11 veřejné dopravy, dne 24. 10. 2014 na lince 7 veřejné dopravy, dne 7. 11. 2014 na lince 3 veřejné dopravy, dne 13. 11. 2014 na lince 11 veřejné dopravy, dne 27. 11. 2014 na lince 11 veřejné dopravy, dne 5. 12. 2014 na lince 11 veřejné dopravy, dne 15. 1. 2015 na lince 11 veřejné dopravy, dne 28. 1. 2015 na lince 108 veřejné dopravy, dne 1. 2. 2015 na lince 3 veřejné dopravy, dne 5. 2. 2015 na lince 108 veřejné dopravy, dne 6. 2. 2015 na lince 103 veřejné dopravy, dne 17. 2. 2015 na lince 11 veřejné dopravy, dne 20. 2. 2015 na lince 11 veřejné dopravy a dne 4. 3. 2015 na lince 11. Na výzvu kontrolora se neprokázal platnou jízdenkou, jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatil. Výše jízdného činí částku 16 Kč za jízdy uskutečněné dne 16. 1. 2013, 28. 5. 2013, 14. 8. 2013, 29. 8. 2013, 8. 10. 2013 a 21. 11. 2013 a částku 20 Kč za ostatní uskutečněné jízdy a přirážka k jízdnému pak činí 1 500 Kč za takto uskutečněné jízdy bez platného jízdního dokladu. Pohledávku za žalovaným právní předchůdce žalobkyně postoupil na žalobkyni. Žalobkyně žalovaného o zaplacení dlužné částky vyzývala předžalobní výzvou ze dne 19. 2. 2023, avšak žalovaný dosud neuhradil ničeho. 4. Právně byl nárok žalobkyně posouzen dle ust. § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle kterého se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné, a dále podle ust. § 37 odst. 4 písm. d) a odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, upravující oprávnění dopravce uložit cestujícímu bez jízdního dokladu přirážku k jízdnému a její výši, přičemž požadované úroky z prodlení byly právně posouzeny dle ust. § 1970 o. z., a jejich výše pak dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Dle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Dle ust. § 1880 odst. 1 postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 5. Po přezkoumání a zhodnocení předložených důkazů, a to jednotlivě i ve všech vzájemných souvislostech, dospěl soud k závěru, že žaloba žalobkyně je plně důvodná, neboť žalovaný se jako cestující neprokázal ve shora uvedených dnech při přepravě na výše uvedených linkách platným jízdním dokladem. Nárok žalobkyně na zaplacení dlužného jízdného ve výši 16 Kč za rok 2013 a 20 Kč za roky 2014 a 2015 a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč dle přepravních podmínek právního předchůdce žalobkyně, kdy dlužné jízdné s přirážkou ze dne 16. 1. 2013 a ze dne 28. 5. 2013 bylo postoupeno toliko v částce 1 016 Kč, tj. nárok celkem na částku 43 056 Kč (2 x 1 016 + 4 x 1 516 + 23 x 1 520), je tak zcela po právu, a proto soud uložil žalovanému tuto povinnost tímto rozsudkem. Protože žalovaný se jako cestující neprokázal výše uvedené dny při přepravě na shora uvedených linkách platným jízdním dokladem, je nárok žalobkyně na zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému po právu. Současně přiznal žalobkyni i nárok na úroky z prodlení, neboť žalovaný je v prodlení se zaplacením svého peněžitého dluhu a nárok žalobkyně je tedy i v této části v souladu s výše uvedenými právními předpisy. Lhůta k plnění byla určena dle ust. § 160 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 523 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 723 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 500 Kč a paušální náhrada výdajů stanovená dle odst. 5 stejného ustanovení v částce 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a návrh ve věci samé). Náhrada za daň z přidané hodnoty nebyla advokátovi přiznána, když zástupce žalobkyně není jejím plátcem. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.