2 C 346/2023-15 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se jako dodavatel vůči žalovanému domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, neboť poskytla na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] ze dne [datum] žalovanému jako odběrateli elektřinu, kterou však žalovaný dosud zcela nezaplatil, přestože mu byla řádně vyúčtována fakturou [číslo] za období od 8. 3. 2022 do 16. 12. 2022 znějící na částku 19.712 Kč splatnou dne 16. 1. 2023 a fakturou [číslo] za období od 17. 12. 2022 do 31. 3. 2023 znějící na částku 13.916,00 Kč splatnou dne 28. 4. 2023. Žalovaný na pohledávky z faktur neuhradil ničeho ani na základě předžalobní výzvy. 2. V dané věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, a proto soud vyzval účastníky, aby se ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žádný z účastníků se k výzvě soudu nijak nevyjádřil, a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Soud má v dané věci za prokázané z žalobkyní předložené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] ze dne [datum] ve spojení s výše uvedenými fakturami, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o dodávce elektřiny na odběrném místě [ulice a číslo], [PSČ] [obec], podle které žalobkyně žalovanému dodávala elektřinu a žalovaný se zavázal za odebranou elektřinu platit žalobkyni jako dodavateli stanovenou cenu. Dodání elektřiny a její řádné vyúčtování žalovanému je prokázáno údaji na výše uvedených fakturách a v jejich přílohách, kde jsou uvedeny stavy měřidel a odečty spotřeby elektřiny. Z předžalobní výzvy má soud za prokázané, že žalovaný žalobkyni z vyúčtované ceny dodávky elektřiny v celkové výši 33 628 Kč neuhradil ničeho. 4. Právně byla věc posouzena podle ust. § 28 odst. 2 písm. j) zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, dle kterého je zákazník povinen uhradit dodavateli dodávku elektřiny, a dále dle ust. § 50 odst. 1 výše uvedeného zákona, podle kterého se smlouvou o dodávce elektřiny zavazuje dodavatel dodávat elektřinu vymezenou výkonem, množstvím a časovým průběhem jinému účastníku trhu s elektřinou a tento jiný účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ně dohodnutou cenu, nebo jedná-li se o chráněného zákazníka nebo konečného zákazníka využívajícího dodavatele poslední instance cenu regulovanou. Protože v dané věci žalovaný porušil svou zákonnou i smluvní povinnost zaplatit žalobkyni za dodání elektřiny, uložil soud žalovanému povinnost uhradit celkovou částku ve výši 33 628 Kč tímto rozsudkem. Důvodný je též návrh žalobkyně na zaplacení úroků z prodlení, které žalobkyně požaduje řádně v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný je v prodlení se zaplacením svého peněžitého dluhu. Lhůta k plnění vyplývá z ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal zcela úspěšné žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 524 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 346 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava, předžalobní upomínka a návrh ve věci samé) a paušální náhrada výdajů stanovená dle odst. 5 stejného ustanovení v částce 100 Kč za každý z těchto tří úkonů právní služby a dále dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 1 800 Kč částkou 378 Kč. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.