2 C 42/2023-14 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se jako dodavatel vůči žalovanému domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, neboť jako dodavatel poslední instance dodávala žalovanému jako odběrateli od [datum] plyn, který však žalovaný dosud zcela nezaplatil, přestože mu byl řádně vyúčtován fakturou [číslo] za období od [datum] do [datum] znějící na částku 28 400 Kč a splatnou dne [datum]. Žalovaný na dlužnou částku neuhradil ničeho ani na základě předžalobní výzvy. 2. V dané věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, a proto soud vyzval soud žalovaného, když souhlas žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání byl obsažen přímo v žalobě, aby se ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k výzvě nijak nevyjádřil a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Soud má v dané věci za prokázané, že žalobkyně jako dodavatel poslední instance dodávala žalovanému plyn na odběrném místě EIC [číslo], na adrese [adresa žalovaného], za stanovenou cenu. Dodání plynu a jeho řádné vyúčtování žalovanému je prokázáno údaji na výše uvedené faktuře a v její příloze, kde jsou uvedeny stavy měřidel a odečty spotřeby plynu. Z předžalobní výzvy má soud za prokázané, že žalovaný žalobkyni z vyúčtované ceny dodávky plynu v celkové výši 28 400 Kč neuhradil ničeho. 4. Právně byla věc posouzena podle ust. § 12a odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, dle kterého povinnost dodavatele poslední instance má uvnitř vymezeného území držitele licence na distribuci elektřiny nebo plynu, jehož zařízení je připojeno k přenosové nebo k přepravní soustavě a k jehož distribuční soustavě je připojeno nejméně 90 000 odběrných míst zákazníků, držitel licence na obchod s elektřinou nebo na obchod s plynem, který je nebo byl součástí téhož vertikálně integrovaného podnikatele nebo vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, jako je držitel licence na distribuci elektřiny nebo na distribuci plynu ve vymezeném území, kde se nachází odběrné místo. Je-li takových držitelů licence na obchod s elektřinou nebo obchod s plynem více, může zajišťovat každý z těchto obchodníků s elektřinou nebo obchodníků s plynem dodávku elektřiny nebo plynu v jimi dohodnutém rozsahu. Informaci o tom, v jakém rozsahu zajišťuje dodávku elektřiny nebo plynu, obchodník s elektřinou nebo obchodník s plynem zveřejňuje na svých internetových stránkách a poskytuje ji Energetickému regulačnímu úřadu bezodkladně. Pokud nedojde mezi obchodníky s elektřinou nebo obchodníky s plynem k dohodě, má pro kalendářní rok povinnost dodavatele poslední instance uvnitř vymezeného území držitele licence na distribuci elektřiny nebo plynu ten z držitelů licence na obchod s elektřinou nebo obchod s plynem podle věty první, který k 1. lednu kalendářního roku uvnitř vymezeného území dodává elektřinu nebo plyn do největšího množství odběrných míst spotřebitelů. Energetický regulační úřad zveřejňuje na svých internetových stránkách informaci o tom, který držitel licence na obchod s elektřinou nebo na obchod s plynem má povinnost dodavatele poslední instance uvnitř vymezeného území jednotlivých provozovatelů distribučních soustav. Dle odst. 2 daného ustanovení je dodavatel poslední instance povinen dodávat elektřinu nebo plyn zákazníkovi, jehož dodavatel pozbyl oprávnění nebo možnost dodávat elektřinu nebo plyn, nesplňuje finanční podmínky zúčtování odchylek nebo nepřenesl odpovědnost za odchylku na jiný subjekt zúčtování, nebo nemá zajištěnu související službu v elektroenergetice v případě dodávky elektřiny na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, nebo v plynárenství v případě dodávky plynu na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu. Dle ust. § 12b odst. 2 energetického zákona jsou zákazník a provozovatel distribuční soustavy povinni hradit dodavateli poslední instance platbu za dodanou elektřinu nebo plyn, včetně záloh na dodávku elektřiny nebo plynu stanovených dodavatelem poslední instance, a dodržovat ostatní podmínky dodávky elektřiny nebo plynu stanovené dodavatelem poslední instance. Četnost zálohové platby pro zákazníka v postavení spotřebitele je měsíční a splatnost zálohové platby činí nejméně 14 kalendářních dní. Dle ust. § 62 odst. 2 písm. h) energetického zákona je zákazník povinen uhradit dodavateli poslední instance dodávku plynu podle § 12b, a to od okamžiku zahájení této dodávky. Podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Jejich výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 5. V dané věci žalovaný porušil svou povinnost stanovenou ve výše uvedeném právním předpise, když žalobkyni jako dodavateli poslední instance nezaplatil cenu za dodání plynu. Protože žalovaný dosud žalobkyni danou částku neuhradil, uložil mu soud povinnost uhradit celkovou částku ve výši 28 400 Kč tímto rozsudkem. Současně soud přiznal žalobkyni i nárok na úroky z prodlení, neboť žalovaný je v prodlení se splacením peněžitého dluhu a nárok žalobkyně je tedy v souladu s výše uvedenými právními předpisy. Lhůta k plnění vyplývá z ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal zcela úspěšné žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 588 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 136 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava, předžalobní upomínka a návrh ve věci samé) a paušální náhrada výdajů stanovená dle odst. 5 stejného ustanovení v částce 100 Kč za každý z těchto tří úkonů právní služby a dále dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 1 200 Kč částkou 252 Kč. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.