4 C 103/2023-48 — Okresní soud v Táboře

Žalobou doručenou zdejšímu soudu se žalobkyně domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost k zaplacení částky 361 133,30 Kč s příslušenstvím, neboť žalobkyně uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o účtu a na jejím základě dne [datum] smlouvu o hotovostním úvěru [anonymizována dvě slova] č. [anonymizováno]. Na základě této úvěrové smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 500 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Z důvodu prodlení žalovaného s úhradou splátek dle úvěrové smlouvy došlo s odkazem na obchodní podmínky k odstoupení od smlouvy ze strany žalobkyně, a to na základě dopisu ze dne [datum]. Dlužná částka sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 361 133,30 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ke dni splatnosti pohledávky ve výši 10 781,85 Kč, neuhrazeného úroku z jednotlivých splátek jistiny po splatnosti kapitalizovaného ke dni 30. 11. 2022 ve výši 42 940,30 Kč, pokračujícího úroku a úroku z prodlení. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky, žalovaný na ni však nereagoval. Soud ve věci vydal elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou. Platební rozkaz byl proto zrušen. V dané věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spisu, a proto soud vyzval žalovaného, když souhlas žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání byl obsažen přímo v žalobě, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen o.s.ř.) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalovaný se k výzvě nijak nevyjádřil a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spisu. Smlouvou o účtu ze dne [datum] č. [anonymizováno] [číslo], obchodními podmínkami, sazebníkem, doručenkou autorizačního kódu a smlouvou o hotovostním úvěru [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] č. [anonymizováno] bylo prokázáno, že žalovaný uzavřel dne [datum] se žalobkyní smlouvu o běžném účtu. Následně požádal o poskytnutí úvěru prostřednictvím svého internetového bankovnictví a souhlas s uzavřením smlouvy potvrdil autorizačním kódem zaslaným na jeho telefonní číslo. Došlo tak k uzavření smlouvy o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 500 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet v 84 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 7 280,33 Kč. Zároveň účastníci sjednali úrok ve výši 5,9 % ročně z dosud nesplacené části čerpané jistiny. Dle odst. 7.1.1 obchodních podmínek byla žalobkyně oprávněna odstoupit od smlouvy o úvěru v případě, kdy je žalovaný v prodlení se splácením více než dvou splátek nebo jedné splátky déle než tři měsíce. Žalovaný neuhradil splátky za měsíce únor, březen a duben 2022, jak je zřejmé z předloženého výpisu z úvěrového účtu. Žalobkyně proto dopisem ze dne 6. 4. 2022 odstoupila od smlouvy a celý dluh se tak stal splatným. Žalobkyně nadále úročila veškeré splátky po splatnosti sjednaným úrokem ve výši 5,9 % ročně a zároveň zákonným úrokem z prodlení, přičemž tyto sazby při kapitalizaci úroku sečetla dohromady. Dne 20. 12. 2022 byla žalovanému zaslána předžalobní výzva, žalovaný na ni však nereagoval. Podanou žalobou žalobkyně požaduje uhrazení jistiny ve výši 361 133,30 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 10 781,85 Kč za období od 4. 10. 2021 (kdy došlo k prodlení žalovaného) do 6. 4. 2022, dále kapitalizovaného úroku tvořeného smluvním úrokem navýšeným o zákonný úrok z prodlení ve výši 42 940,30 Kč za období od 7. 4. 2022 do 30. 11. 2022, pokračujícího úroku ve výši 5,9 % ročně z částky 361 133,30 Kč od 1. 12. 2022 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 361 133,30 Kč od 1. 12. 2022 do zaplacení. Po právní stránce soud věc posoudil dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle ust. § 1970 o. z. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše stanovená nařízením vlády. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 o. z. Podle této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 500 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami, avšak tuto svoji povinnost v souladu s uzavřenou smlouvou o úvěru řádně nesplnil a dostal se do prodlení. Porušil tak svoji smluvní i zákonnou povinnost a soud mu proto uložil povinnost uhradit dlužnou jistinu tímto rozsudkem. Současně uložil žalovanému zaplatit žalobkyni kapitalizovaný úrok za období od 4. 10. 2021 do 6. 4. 2022 ve výši 10 781,85 Kč a dále úrok ve výši 5,9 % ročně a úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny od 1. 12. 2022 do zaplacení. Pokud jde o kapitalizovaný úrok tvořený smluvním úrokem navýšeným o úrok z prodlení za období od 7. 4. 2022 do 30. 11. 2022 ve výši 42 940,30 Kč, soud žalobu částečně zamítl. Součet výše uvedených úroků činí 17,65 % ročně. Soud vypočítal úrok ve výši 17,65 % ročně z částky 361 133,30 Kč za období od 7. 4. 2022 do 30. 11. 2022 a dospěl k částce 41 387,36 Kč, nikoli k žalobkyní požadované částce 42 940,30 Kč. Co do kapitalizovaného úroku ve výši 1 552,94 Kč tedy žalobu zamítl. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř. O nákladech řízení pak rozhodoval soud podle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř. tak, že žalobkyni, která měla ve věci úspěch jen částečný, byla přiznána náhrada nákladů řízení v plné výši, neboť měla neúspěch v poměrně nepatrné části. Náklady řízení v dané věci představují odměnu právního zástupce žalobkyně za 3 úkony právní služby v částce 29 340 Kč (1 úkon právní služby 9 780 Kč - § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), paušální náhrada hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 300 Kč, tj. 900 Kč (§ 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), 21 % DPH ve výši 6 350,40 Kč a soudní poplatek ve výši 14 446 Kč, tj. celkem 51 036,40 Kč. Platební místo pro náhradu nákladů řízení pak vyplývá z ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.