4 C 123/2023-15 — Okresní soud v Táboře

Žalobkyně se jako právní nástupce společnosti [právnická osoba] podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit jí částku uvedenou v předmětu tohoto řízení s příslušenstvím, neboť právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému částku 10 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 1 400 Kč, poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč v 58 týdenních splátkách po 300 Kč. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, když zaplatil pouze 3 400 Kč. Právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo marným uplynutím lhůty pro úhradu poslední splátky právo na uhrazení celé dlužné částky. Dlužná částka, která činí celkem 14 000 Kč, byla postoupena na žalobkyni. Žalovaný ničeho nezaplatil ani přes zaslanou předžalobní upomínku. V dané věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spisu, a proto soud vyzval žalovaného, když souhlas žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání byl obsažen přímo v žalobě, aby se ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.), vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalovaný se k výzvě nijak nevyjádřil a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spisu. Po provedeném dokazování má soud z předložených listinných důkazů, konkrétně ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum], za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému v hotovosti částku 10 000 Kč a žalovaný se zavázal takto poskytnutou částku vrátit spolu s náklady v pravidelných týdenních splátkách po 300 Kč Náklady zápůjčky dle uzavřené smlouvy představoval jednak kapitalizovaný úrok ve výši 1 400 Kč (při úrokové sazbě uvedené ve smlouvě ve výši 23,72 % ročně při trvání smlouvy 58 týdnů), poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 000 Kč a odměna za hotovostní inkaso ve výši 4 000 Kč. Žalovaný na dluh uhradil 3 400 Kč. Dne [datum] došlo k postoupení pohledávky ve výši 14 000 Kč z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno dne 25. 4. 2018. Výše uvedená pohledávka byla přihlášena do insolvenčního řízení vedeného ve věci žalovaného pod spisovou značkou [insolvenční spisová značka], avšak insolvenční řízení bylo pro neplnění podmínek oddlužení pravomocně zastaveno. Dne 21. 11. 2022 byla žalovanému zaslána předžalobní výzva. Právně soud věc posoudil podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), podle kterého přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Pohledávka právního předchůdce žalobkyně byla postoupena žalobkyni v souladu s § 1879 a násl. o. z. a toto postoupení zakládá její aktivní legitimaci k vedení sporu. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo předloženými listinnými důkazy prokázat tvrzení uvedená v žalobě, dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu § 2390 o. z., na jejímž základě původní věřitel žalovanému poskytl částku ve výši 10 000 Kč. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas. Ke dni postoupení pohledávky na žalobkyni činila celková dlužná částka 14 000 Kč s příslušenstvím, na kterou však již žalovaný do rozhodnutí soudu neuhradil ničeho. Proto soud rozhodl s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, tj. vyhověl žalobě co do jistiny, zůstatku dlužných částek na poplatcích, smluvního úroku i úroku z prodlení požadovaného v souladu s § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal zcela úspěšné žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 300 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava, předžalobní upomínka a návrh ve věci samé) a paušální náhrada výdajů stanovená dle odst. 5 stejného ustanovení v částce 100 Kč za každý z těchto tří úkonů právní služby a dále dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 1 200 Kč částkou 252 Kč. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.