4 C 248/2022-115 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobou doručenou k procesnímu soudu dne 2. 11. 2022 se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému přispívat jí počínaje od 30. 10. 2022 výživné ve výši 4 000 Kč měsíčně s odůvodněním, že žalovaný je jejím manželem, manželé mají mezi sebou vzájemnou vyživovací povinnost a jelikož hmotnou a kulturní úroveň má žalovaný oproti ní vyšší a přesto se nikterak nepodílí na chodu společné domácnosti a s ničím jí nepomáhá, je na místě, aby jí na výživném přispíval takovou částku, aby jejich životní a kulturní úroveň byla stejná. Manželé spolu definitivně nevedou společnou domácnost a bydlí odděleně od počátku listopadu 2021. 2. Žalovaný navrhoval výživné ve výši 1 500 Kč měsíčně s tím, že vyšší částku vzhledem ke svým majetkovým poměrům a výdajů není schopen přispívat a s tím, že mnohé tvrzené výdaje žalovanou nejsou v takové výši, kterou ona uvádí a mnohé jsou zbytečné a neúčelně vynakládané. 3. S ohledem na rozdílná stanoviska sporných stran, prováděl soud dokazování, jehož výsledky následně hodnotil dle § 132 o. s. ř. a to jak jednotlivě, tak ve vzájemné souvislosti a vyvodil z něho tyto skutkové a právní závěry. 4. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že v době podání žaloby jsou manželé, oddacím listem [městský úřad] má soud prokázáno uzavření manželství účastníků před tímto úřadem dne [datum]. V průběhu řízení bylo jejich manželství rozvedeno rozsudkem [název soudu] [anonymizováno] ze dne [datum], který nabyl právní moci dne [datum]. Žaloba na stanovení vyživovací povinnosti žalovanému byla k procesnímu soudu podána dne 2. 11. 2022. 5. Mezi účastníky dále nebylo sporu o tom, že oba jsou starobní důchodci, žalobkyně výpisy z účtu prokázala, že výše jejího starobního důchodu činila za období od ledna 2022 do května 2022 částku 15 284 Kč měsíčně, od června 2022 do srpna 2022 částku 16 218 Kč měsíčně, od září 2022 do prosince 2022 částku 16 859 Kč měsíčně, od ledna 2023 a nadále částku 19 660 Kč měsíčně. Průměrný měsíční příjem žalobkyně ze starobního důchodu tedy za rozhodné období činí částku 17 248 Kč měsíčně. Dále žalobkyně pobírala příspěvek na mobilitu, který činil od ledna 2022 do prosince 2022 částku 6 950 Kč, tj. částku 579 Kč měsíčně. 6. Žalovaný dílčími oznámeními České správy sociálního zabezpečení prokázal, že výše jeho starobního důchodu činila za období od ledna 2022 do května 2022 částku 20 570 Kč měsíčně, od června 2022 do srpna 2022 částku 21 937 Kč měsíčně, od září 2022 do prosince 2022 částku 22 875 Kč měsíčně, od ledna 2023 a nadále částku 23 983 Kč měsíčně. Průměrný měsíční příjem ze starobního důchodu tedy u žalovaného za rozhodné období činí částku 22 248 Kč měsíčně. Rozdíl mezi příjmem manželů ze starobního důchodu činí cca 5 000 Kč měsíčně ve prospěch žalovaného. Soud při zjištění průměrného příjmu vyšel podpůrně i z období před podáním žaloby, aby si zmapoval situaci manželů za delší časový úsek, nárok žalobkyně je však možné přiznat nejdříve od data podání žaloby, tj. od 2. 11. 2022. 7. Oba účastníci měli v období rozhodném pro posouzení nároku ještě další příjem, neboť pracovali pro [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], a to na základě dohody o provedení práce. Žalovaný vypověděl, že jeho příjem z činnosti pro tuto společnost činil v roce 2022 cca 8 000 Kč za rok. Potvrzením o zdanitelných příjme ze závislé činnosti za období 02-12 2022 žalovaný prokázal, že úhrn příjmů z této činnosti činil 11 300 Kč, příjmy vyplacené 11 300 Kč a základ daně rovněž částku 11 300 Kč. Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti za měsíc leden 2022 žalovaný prokázal úhrn zúčtovaných příjmů ze závislé činnosti, příjmy vyplacené nebo obdržené do 31. 1. 2023 ve výši 2 020 Kč, a úhrn sražené daně ve výši 300 Kč. Z uvedeného vyplývá, že přivýdělek žalovaného za rozhodné období z této činnosti činil částku 1 085 Kč měsíčně. 8. Žalovaná svou výpovědí potvrdila, že rovněž ona pracovala v rozhodném období pro [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a listinami zároveň doložila, že uzavřela dne [datum] s touto obchodní společností dohodu o provedení práce a výpisy od této obchodní společnosti dále prokázala, že jí za období leden 2022 až srpen 2022 byla vyplacena částka 11 170 Kč, tj. 1 396 Kč měsíčně. 9. Příjmy žalobkyně za rozhodné období tedy činí částku 19 223 Kč měsíčně (starobní důchod 17 248 Kč měsíčně, příspěvek na mobilitu 579 Kč měsíčně a přivýdělek [právnická osoba] [anonymizováno] 1 396 Kč měsíčně). Příjmy žalovaného za rozhodné období činí 23 333 Kč měsíčně (starobní důchod 22 248 Kč měsíčně a přivýdělek u [právnická osoba] [anonymizováno] 1 085 Kč měsíčně). 10. Pokud jde o výdaje účastníků, soud při určení výše výživného zohlednil pouze ty, které se pravidelně opakují a mají spojitost se společným hospodařením a domácností účastníků a jsou nezbytnou úhradou jejich osobních potřeb. Naopak nezohlednil ty výdaje, které jsou jednorázového charakteru, a ty, které účastníci vynakládají na údržbu a zvelebení svých výlučných majetků, přičemž nutno dále zdůraznit, že spor o určení vyživovací povinnosti mezi manželi není sporem o vypořádání jejich společného jmění, které je ovládáno jinými principy a zásadami. Z tohoto důvodu mnohé účastníky tvrzené a prokazované výdaje soud nezohlednil, např. úpravu koupelny žalobkyně v domě v jejím výlučném vlastnictví, jakož i odstranění následků pojistné události na téže nemovitosti, daň z nemovitostí účastníků placené 1x ročně, rovněž tak pojištění jejich nemovitostí, revize plynového kotle, servis vozidla a STK, kontaktní čočky placené již v roce 2021, výdaje na pneumatiky, žárovky, baterie automobilu, jakož i dálniční známku atd. 11. Za důvodně vynakládané výdaje u žalobkyně považuje soud platby za elektřinu v domě, který je ve výlučném vlastnictví žalobkyně a které činily v roce 2022 zálohovou platbu 850 Kč měsíčně (žalobkyně už nedoložila vyúčtování za rok 2022, kterým by zároveň prokázala případný nedoplatek či přeplatek za reálnou spotřebu elektřiny). Dále platby za dodávku plynu, které činily v době od ledna 2022 do května 2022 zálohovou platbu 1 200 Kč měsíčně, v srpnu 2022 358 Kč, září 2022 až prosinec 2022 zálohovou platbu 1 020 Kč měsíčně. Celkem se tedy při součtu uvedených záloh jedná o částku 10 438 Kč, přičemž soud odečetl od této částky vrácený přeplatek ve výši 2 029 Kč, tj. průměrná platba za rozhodné období činí u plynu 700 Kč měsíčně. Dále vodné a stočné za rok 2022 ve výši 6 932 Kč ročně, tj. 577 Kč měsíčně, internet ve výši 350 Kč měsíčně, komunální odpad za rok 2022 ve výši 750 Kč ročně, tj. 62,50 Kč měsíčně. Platby za léky za období listopad až prosinec 2022 ve výši 3 562 Kč, výdaje na zdravotní péči za rozhodné období ve výši 24 445 Kč (výdaje zahrnují výjimečné výdaje na operace a pooperační léčbu žalobkyně), přičemž soud zároveň zohlednil vrácení přeplatků zdravotní pojišťovny ve výši 2 533 Kč. Povinné ručení na osobní automobil ve výši 37,60 Kč měsíčně. V součtu celkové výdaje žalobkyně tak činí cca 4 580 Kč měsíčně. 12. Pokud jde o pravidelné výdaje žalovaného, ty jsou představovány zálohovými platbami na elektřinu při zohlednění přeplatku/nedoplatku ve výši 3 365 Kč měsíčně (dům, v němž žalovaný bydlí, je vytápěn elektřinou), komunální odpad ve výši 720 Kč ročně, což je 60 Kč měsíčně, dále záloha na vodu 300 Kč měsíčně, internet ve výši 250 Kč měsíčně, mobilní telefon 5 243 Kč ročně, tj. 437 Kč měsíčně, pohonné hmoty za použití vozidla na většinu přesunů z důvodu zdravotních obtíží pohybového aparátu – např. k lékaři, na úřady apod. ve výši 1 800 Kč měsíčně, povinné ručení na automobil ve výši 3 068 Kč ročně, tj. 255 Kč měsíčně. Žalovaný nevynakládá žádné finanční prostředky na zdravotní léčbu, ani na léky. V součtu celkové pravidelné výdaje žalovaného činí cca 6 470 Kč měsíčně. 13. Pokud jsou tedy příjmy žalobkyně ve výši 19 223 Kč měsíčně a její výdaje ve výši 4 580 Kč měsíčně, zbývá jí po odečtení částka 14 643 Kč měsíčně. Příjmy žalovaného činí 23 333 Kč měsíčně, výdaje činí 6 467 Kč měsíčně, odečtením uvedených částek tedy zbývá žalovanému částka 16 866 Kč měsíčně. 14. Při stanovení výživného zohlednil soud skutečnost, že manželé v době rozhodné pro posouzení nároku žijí odděleně ve svých výlučných nemovitostech, nevedou společnou domácnost, a to od listopadu 2022, dále že žalobkyně vynaložila na své zdravotní obtíže v rozhodném období nejen částky za pravidelné platby léků a zdravotní péči, ale i za operační zákrok a pooperační léčbu, což není věcí běžnou a opakující se, nezohlednil bagatelní měsíční platby, ani platby na výlučný majetek každého z nich (opravy, úpravy nemovitosti, daň z nemovitosti, pojištění nemovitosti, servis a opravy vozidla, dálniční známku a mnohé další). Zásadním podkladem pro výpočet výše výživného tak představují pravidelné, běžně se opakující výdaje a příjmy účastníků, jež vynakládají na úhradu svých bytových, životních, zdravotních potřeb každý měsíc. Soud nezohlednil ani žádné výdaje na jídlo, ošacení, obutí, hygienu, když tyto výdaje má paralelně každý z účastníků. 15. Po právní stránce nahlížel soud n