4 C 27/2023-20 — Okresní soud v Táboře

Žalobce se jako vlastník a pronajímatel bytu č. 65 nacházejícího se v 11. podlaží domu [adresa], ulice [ulice] v [obec], domáhal vůči žalované vyklizení ve výroku uvedeného bytu s odůvodněním, že žalovaná byla jeho nájemcem na základě nájemní smlouvy uzavřené se žalobcem dne [datum] s účinností od 1. 4. 2019 na dobu neurčitou. Žalovaná porušila zvlášť závažným způsobem povinnosti nájemce, neboť nezaplatila nájemné a náklady na služby za dobu delší než tři měsíce. Dopisem ze dne 11. 4. 2022 vyzval žalobce žalovanou, aby ve lhůtě 15 dnů uhradila dlužné nájemné. Protože žalovaná dluh neuhradila, vypověděl žalobce v souladu s ustanovením § 2291 odst. 1) a 2) občanského zákoníku nájem předmětného bytu bez výpovědní doby, a to dopisem ze dne 7. 9. 2022. Zároveň žalovanou vyzval, aby byt vyklidila nejpozději do jednoho měsíce od skončení nájmu. Výpověď byla žalované doručena dne 29. 9. 2022 a k tomuto datu nájem bytu zanikl. V současné době žalovaná byt užívá bez právního důvodu. Podle § 115a o.s.ř. není třeba k projednání věci nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud zaslal účastníkům výzvu k vyjádření, zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání s tím, že je poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř., že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci neměli žádných námitek, proto soud rozhodl bez nařízení jednání. V dané věci má soud z výpisu z katastru nemovitostí pro [katastrální uzemí], [list vlastnictví] za prokázané, že žalobce je vlastníkem bytového domu [adresa], který je součástí pozemku p. [číslo]. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaná se stala počínaje od 1. 4. 2019 nájemcem předmětného bytu č. 65 v domě [adresa] v ulici [ulice], přičemž nájem byl sjednán na dobu neurčitou. Dopisem ze dne 7. 9. 2022 zaslal žalobce žalované výpověď z nájmu bytu a vyzval žalovanou, aby byt vyklidila nejpozději do jednoho měsíce od skončení nájmu. Výpověď byla žalované doručena dne 29. 9. 2022. Dopisem ze dne 15. 11. 2022 vyzval žalobce žalovanou k vyklizení předmětného bytu, ovšem marně. Žalovaná tedy byt užívá v současné době bez právního důvodu. Podle § 1042 zákona č. 89/2012 Sb, občanský zákoník, se vlastník může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje. Jedná-li se o užívání nemovitosti bez důvodu, má žaloba podobu návrhu na vyklizení. Vzhledem k tomu, že žalovaná užívá předmětný byt od 30. 9. 2022 bez právního důvodu a dobrovolně na výzvu žalobce k vyklizení nereagovala, vyhověl soud žalobě v plném rozsahu. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o.s.ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, který nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.