4 C 70/2023-23 — Okresní soud v Táboře

Žalobkyně se domáhala zaplacení výše uvedené částky s příslušenstvím z titulu dosud neuhrazených peněžních prostředků poskytnutých žalovanému na základě smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne [datum]. Žalobkyně poskytla žalovanému na jeho žádost peněžní prostředky v celkové výši 11 000 Kč a žalovaný se zavázal do konce každého kalendářního měsíce uhradit minimální splátku úvěru dle podmínek sjednaných ve smlouvě spolu s poplatkem za čerpání úvěru a sjednaným úrokem. Poskytnutou částku a její příslušenství žalovaný uhradil pouze částečně. Součástí dlužné částky byly také účelně vynaložené náklady za prodlení se splácením dluhu. Žalovaná částka nebyla uhrazena ani na základě předžalobní upomínky. V dané věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spisu, a proto soud vyzval žalovaného, když souhlas žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání byl obsažen přímo v žalobě, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen o.s.ř.) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalovaný se k výzvě nijak nevyjádřil a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spisu. Ze žalobkyní předložených listin, tj. smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] detailních výpisů z účtu a potvrzení o poskytnutí peněžních prostředků vyplývá, že účastníci uzavřeli smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě kterého poskytla žalobkyně žalovanému postupně na jeho opakované žádosti peněžní prostředky v celkové výši 11 000 Kč. Žalovaný se zavázal čerpané prostředky splácet minimální splátkou ve výši 1/5 dlužné částky, minimálně však ve výši 300 Kč a platit úroky z úvěru ve výši 20 % měsíčně z poskytnutých peněžních prostředků do zaplacení, a dále poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru, tj. 2 200 Kč. Žalovaný se se splácením dlužné částky dostal opakovaně do prodlení a žalobkyně mu proto v souladu se smlouvou účtovala náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč za každý započatý měsíc prodlení a dále pak účelně vynaložené náklady ve výši 121 Kč měsíčně, celkem ve výši 363 Kč, a to na základě mandátní smlouvy ze dne [datum]. Žalovaný na dluh postupně uhradil 13 968 Kč, přičemž žalobkyně tuto částku v průběhu splácení započítávala na příslušenství a dále na jistinu úvěru po částech odpovídajících jednotlivým čerpáním jistiny tak, jak k nim docházelo a jak je zřejmé z výpisů z účtu. V souladu se smlouvou se dluh stal splatným ke dni 31. 5. 2022, neboť žalovaný byl v prodlení se splácením úvěru déle než 2 měsíce, a žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu částky ve výši 16 366 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši. Právně soud věc posoudil v souladu s § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle ust. § 1970 o. z. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše stanovená nařízením vlády. Protože žalovaný žalobkyni dosud nevrátil poskytnuté peněžní prostředky, uložil soud žalovanému toto povinnost tímto rozsudkem. Důvodným je též nárok žalobkyně na sjednaný poplatek a úroky, jakož i na zákonné příslušenství, tedy úroky z prodlení, které žalobkyně požaduje v souladu s § 1970 o. z., ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný je v prodlení se splacením peněžitého dluhu. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 366 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.