8 C 300/2021-149 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem s odůvodněním, že je spoluvlastníkem nebytových jednotek uvedených ve výroku I., a to žalobkyně jednou polovinou, žalovaný 1. jednou čtvrtinou a žalovaný 2 jednou čtvrtinou, a dále je žalobkyně a žalovaný 1. rovnodílným podílovým spoluvlastníkem bytových jednotek uvedených ve výroku V. Uvedené nemovité věci původně vlastnila v rovnodílném spoluvlastnictví se svojí sestrou [jméno] [příjmení] a žalovaní své spoluvlastnické podíly nabyli v dědickém řízení po úmrtí spoluvlastnice. Žalobkyně se dlouhodobě starala o správu domu, ve kterém se nemovité věci nacházejí, v současné době správu vykonává společnost [právnická osoba] Nechce nadále setrvávat v podílovém spoluvlastnictví k uvedeným nemovitým věcem, které nejsou reálně dělitelné. Navrhla, aby do jejího výlučného vlastnictví byly přikázány nebytové prostory, dále byt [číslo] (dále jen byt [číslo]) a do vlastnictví žalovaného 1. byl přikázán byt [číslo] (dále jen byt [číslo]) s tím, že si účastnici vyplatí příslušné částky na vypořádání spoluvlastnických podílů. 2. Žalovaní se vyjádřili tak, že se chtějí s žalobkyní předně dohodnout a navrhli přerušení řízení. Žalobkyně uvedla, že je také připravena k dohodě o dohodě s žalovanými a soud proto nařídil první setkání se zapsaným mediátorem a řízení přerušil usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Vzhledem k tomu, že ani za pomoci mediátora nedošlo k mimosoudnímu řešení sporu, žalovaní se vyjádřili tak, že navrhli zrušení podílového spoluvlastnictví s tím, aby nebytové prostory byly přikázány žalobkyni, byt [číslo] žalovanému 1. a byt [číslo] žalovanému 2. 3. Žalobkyně poté navrhla, aby nebytový prostor [číslo] (dále jen [číslo]) byl přikázán do jejího výhradního vlastnictví a nebytový prostor [číslo] (dále jen [číslo]) byl přikázán do podílového vlastnictví žalovaných. Byt [číslo] navrhla přikázat do svého vlastnictví a byt [číslo] do vlastnictví žalovaného 1., vždy s tím, že si účastníci budou povinni vyplatit příslušné částky na vypořádání spoluvlastnických podílů. 4. Při jednání dne [datum] žalovaný 1. uvedl, že je ochoten převzít do svého výlučného vlastnictví byt [číslo]. Později při tomtéž jednání oba žalovaní shodně uvedli, že z nemovitých věcí nechtějí převzít vůbec žádnou věc. Nechtějí dále setrvávat ve spoluvlastnictví, trvají na jeho zrušení a pokud by o nemovité věci žalobkyně nestála, navrhli, aby soud nařídil prodej všech nemovitých věcí. Jednání bylo odročeno za účelem vypracování znaleckého posudku, aby mohla být ze znalcem stanovené obvyklé ceny zjištěna výše částky, kterou by žalobkyně vyplatila žalovaným při převzetí nemovitých věcí do výlučného vlastnictví na vypořádání jejich podílů. 5. Ze znaleckého posudku znalce [titul] [celé jméno znalce] z oboru stavebnictví a z oboru ekonomika – ceny a odhady, [číslo] ze dne [datum], a to ve spojení s jeho výslechem při jednání dne [datum], má soud za zcela prokázané, že nebytové prostory [číslo] [číslo] nelze reálně rozdělit mezi stávající tři spoluvlastníky a stejně tak nelze reálně rozdělit bytové jednotky [číslo] [číslo] každou na dva samostatné byty mezi stávající dva spoluvlastníky. Z tohoto znaleckého posudku má soud dále za prokázané, že obvyklá cena nebytového prostoru [číslo] činí částku 790 000 Kč, nebytového prostoru [číslo] částku 1 250 000 Kč, bytu [číslo] částku 3 950 000 Kč a bytu [číslo] částku 2 180 000 Kč. Znalecký posudek je zpracován velice přehledně a srozumitelně, znalec stanovil obvyklou cenu nemovitých věcí porovnávací hodnotou a na svých písemně zpracovaných závěrech ohledně ceny nemovitých věcí nic nezměnil ani při svém osobním výslechu před soudem. Znalecký posudek má veškeré náležitosti řádného znaleckého posudku, soud v něm nezjistil žádné logické nesrovnalosti, naopak je proveden velice pečlivě se zohledněním konkrétního stavu té které nemovité věci. I výpověď ustanoveného znalce před soudem se z hlediska ústnosti a bezprostřednosti provádění důkazů soudu jevila na vysoké odborné výši, zcela fundovaná, znalec vysvětlil všechny vznesené dotazy a ani jeho vysvětlení nejsou v žádném rozporu se závěry posudku. Znalec přesvědčivě odpověděl na veškeré dotazy týkající se zejména oblasti stavebnictví a možnosti reálného rozdělní nemovitých věcí. Žádný z účastníků nevznesl žádné námitky proti závěrům znaleckého posudku a soud z něj proto bude vycházet při stanovení vypořádacích podílů, jak bude ještě dále uvedeno. 6. Podle § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Podle § 1141 odst. 1, 2 o. z. spoluvlastnictví se zrušuje dohodou všech spoluvlastníků; dohoda musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádání. Jedná-li se o spoluvlastnictví nemovité věci nebo závodu, vyžaduje dohoda písemnou formu. Spoluvlastníci se vypořádají rozdělením společné věci, jejím prodejem z volné ruky nebo ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku, anebo převedením vlastnického práva jednomu nebo více spoluvlastníkům s vyplacením ostatních. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Podle § 1144 o. z. odst. 1 je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky. 7. V dané věci všichni účastníci řízení na závěr navrhli, aby soud jejich podílové spoluvlastnictví zrušil. Účastníci byli ostatně již při prvém jednání soudem poučeni o ustálené soudní judikatuře, že podílového spoluvlastníka nelze nutit setrvávat ve spoluvlastnickém vztahu (rozhodnutí Ústavního soudu (dále jen„ ÚS“) sp. zn. [ústavní nález]), jak byly tyto judikaturní závěry vtěleny do shora citované právní úpravy. Současně byli účastníci seznámeni s tím, že v daném sporu vyplývá způsob vypořádání účastníků z právního předpisu a soud není vázán návrhem účastníka na způsob vypořádání (§ 153 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád) s tím, že soud je povinen postupovat při způsobu vypořádání podle zákonem stanovené posloupnosti (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu (dále jen„ NS“) sp. zn. [spisová značka]). Proto bylo nejprve zkoumáno, zda je rozdělení společné věci možné dle § 1144 o. z. (první zákonný způsob vypořádání). Vzhledem k tomu, že v dané věci tomu tak dle shora uvedeného výsledku znaleckého posudku z oboru stavebnictví u žádné z nemovitých věcí není, zbývaly dva následující způsoby vypořádání spoluvlastníků. Dalším v pořadí (druhý zákonný způsob vypořádání) je přikázání věci za přiměřenou náhradu a pokud by žádný ze spoluvlastníků neměl o věc zájem, nařízení prodeje (třetí zákonný způsob vypořádání). K tomuto poslednímu možnému způsobu vypořádání musel soud přistoupit u nebytového prostoru [číslo] u bytu [číslo] to právě z již uvedeného důvodu, že věc nechtěl žádný ze spoluvlastníků, a proto nezbylo než nařídit ohledně těchto nemovitých věcí prodej s tím, že z výtěžku prodeje obdrží každý ze spoluvlastníků část odpovídající výši spoluvlastnického podílu (výrok IV. a výrok VIII.). O nebytový prostor [číslo] projevila zájem toliko žalobkyně, soud jí proto tento nebytový prostor přikázal do jejího výlučného vlastnictví (výrok II.) s tím, že současně žalobkyni stanovil zaplatit žalovaným 1. a 2. hodnotu jejich podílu ve výši dle znaleckého posudku, tj. každému z žalovaných jako čtvrtinovému spoluvlastníku konkrétně částku 197 500 Kč (790 [číslo] = 197 500). 8. Spornou otázkou bylo, komu přikázat byt [číslo] o který projevili zájem jak žalobkyně, tak žalovaný 1., byť oba dva v průběhu řízení uváděli, že by preferovali naopak byt [číslo] (žalobkyně v žalobě, žalovaný 1. při jednání dne [datum]). V zájmu zjištění důvodů, pro které by měl být byt [číslo] přikázán tomu kterému spoluvlastníku, byl proveden podrobný výslech každého z těchto účastníků, resp. u žalovaného 1. snaha o něj, neboť žalovaný 1. v průběhu svého výslechu odmítl dále vypovídat. Soud se při výslechu účastníků a následném posouzení věci přidržel soudní judikatury, která nastiňuje určitá kritéria pro úvahy soudů, z kterých vycházet při rozhodování, komu ze spoluvlastníků věc přikázat, a tyto aplikoval na individuální okolnosti dané věci. V jiných případech významné hledisko velikosti podílu (NS sp. zn. [spisová značka]) nebylo v projednávaném sporu relevantní, neboť žalobkyně a žalovaný 1. mají stejně veliký vlastnický podíl na bytu [číslo]. Každý z nich byl ochoten zaplatit částku na vypořádání podílu vycházející z obvyklé ceny, a tedy ani toto hledisko (NS sp. zn. [spisová značka]) nebylo rele