8 C 77/2023-20 — Okresní soud v Táboře

1. Předmětem tohoto řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty ve výši 4 000 Kč za nevrácení pronajatého koncového zařízení, dále na zaplacení neuhrazené ceny za poskytnutá koncová zařízení, která žalovaná, využívající služby elektronických komunikací poskytované právním předchůdcem žalobkyně ([anonymizováno] [právnická osoba]) převzala od žalobkyně na základě účastnické smlouvy [číslo] k číslům [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo], avšak následně řádně dle sjednaných podmínek formou splátek řádně neuhradila. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované tři koncová zařízení vždy s podmíněnou slevou ve výši 2 000 Kč spočívající v dodržení podmínek smlouvy. Smlouva však byla ze strany žalované porušena, a proto právnímu předchůdci žalobkyně vznikl nárok na zaplacení všech dosud neuhrazených splátek a dále částky vždy ve výši 2 000 Kč představující podmíněnou slevu, kterou žalované vyúčtoval daňovým dokladem [číslo]. Následně byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Ani přes zaslanou předžalobní upomínku žalovaná svůj dluh nezaplatila. 2. Vzhledem k předloženým listinám vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně ani žalovaná se v určené lhůtě na výzvu soudu nevyjádřily a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. V dané věci má soud z předložených listin, a to konkrétně z účastnické smlouvy [číslo] za prokázané, že žalovaná využívala služby elektronické komunikace poskytované právním předchůdcem žalobkyně za stanovené ceny. S jejich využíváním byla spojena nabídka právního předchůdce žalobkyně na prodej koncového zařízení, kterou žalovaná akceptovala a uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně tři kupní smlouvy o koupi tří koncových zařízení, na která poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované podmíněnou slevu vždy ve výši 2 000 Kč, která spočívala v dodržení podmínek sjednaných ve smlouvě. Žalovaná však kupní cenu za předmětná zařízení řádně a včas nesplácela a smluvní podmínky nedodržela a právnímu předchůdci žalobkyně tak vznikl nárok na zaplacení zůstatku neuhrazených splátek ve výši 9 450 Kč, které žalované vyúčtoval fakturou [číslo] dále na zaplacení podmíněné slevy v celkové výši 6 000 Kč, které žalované vyúčtoval daňovým dokladem [číslo]. Dále má soud z účastnické smlouvy [číslo] za prokázané, že s využíváním služeb elektronické komunikace byla rovněž spojena nabídka právního předchůdce žalobkyně na pronájem koncového zařízení, které měla žalovaný hradit v pravidelných měsíčních splátkách a které byla žalovaná povinna vrátit v případě ukončení dané smlouvy. Pro případ nevrácení daného zařízení byla přímo ve smlouvě sjednána smluvní pokuta. Žalovaná však svůj závazek splácet pronájem předmětného zařízení porušila, neboť je řádně a včas nehradila. Zároveň koncové zařízení nevrátila, za což jí právní předchůdce žalobkyně vyúčtoval smluvní pokutu ve výši 4 000 Kč. Jednalo se konkrétně o vyúčtování [číslo]. Dlužná částka v celkové výši 19 450 Kč byla následně postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], což bylo žalované oznámeno dopisem. Žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky vyzývala, avšak marně. 4. Právně byla věc posouzena dle ust. § 2079 odst. 1 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle kterého se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Dle ust. § 1746 odst. 2 o. z. pak strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle ust. § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Dle ust. § [číslo] odst. 1 postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 5. Po přezkoumání a zhodnocení všech provedených důkazů, a to jak jednotlivě, tak i ve vzájemných souvislostech, dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je zcela důvodný. Mezi účastníky byly uzavřeny tři platné kupní smlouvy na koncová zařízení, a to vždy s podmíněnou slevou. Sleva na koncová zařízení byla podmíněna řádným plněním závazků žalované. Žalovaná však tuto svoji povinnost porušila, a protože smluvní podmínky nedodržela a cenu koncového zařízení řádně nesplácela, uložil jí soud povinnost doplatit plnou kupní cenu výše uvedených koncových zařízení tímto rozsudkem. Povinnost doplatit kupní cenu přestavuje jednak povinnost žalované uhradit dosud nezaplacené splátky kupní ceny v celkové výši 9 450 Kč a jednak povinnost doplatit kupní cenu spočívající v pozbytí nároku na podmíněnou slevu, o kterou žalovaná přišla tím, že zařízení řádně nesplácela, a to v celkové výši 6 000 Kč (3 x 2 000). Žalovaná dosud nezaplatila ani platně sjednanou smluvní pokutu ve výši 4 000 Kč, na níž má žalobkyně nárok pro porušení smlouvy žalovanou, jak bylo výše uvedeno, a proto je důvodným nárok žalobkyně v celkové výši 19 450 Kč (9 450 + 6 000 + 4 000). Tuto částku žalovaná dosud nezaplatila právnímu předchůdci žalobkyně a ani žalobkyni, na níž byla pohledávka platně postoupena, a soud tedy uložil žalované tuto platební povinnost tímto rozsudkem. Současně přiznal žalobkyni i nárok na úroky z prodlení, které žalobkyně požaduje řádně v souladu s ust. § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný je v prodlení se zaplacením peněžitého dluhu. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), ve výši 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava věci, předžalobní upomínka, žaloba), dále paušální náhrada hotových výdajů za tyto 3 úkony po 100 Kč za jeden úkon dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Platební místo bylo určeno dle § 149 odst. 1 o. s. ř.