8 C 9/2023-12 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, neboť právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]) s žalovaným uzavřel dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr až do výše 80 000 Kč. Žalovaný vyčerpal částku ve výši 14 556,92 Kč se splatností do 25. 10. 2022, poskytnutý úvěr však řádně a včas nesplatil, čímž mu vznikla povinnost uhradit nesplacenou jistinu úvěru ve výši 14 556,92 Kč. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho ani po zaslání předžalobní výzvy. 2. Věc bylo možné rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, a proto vyzval soud žalovaného, když souhlas žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání byl obsažen již v návrhu, aby se ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k výzvě nijak nevyjádřil a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Soud má v dané věci z předložených listinných důkazů, a to konkrétně ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 26. 1. 2021 ve spojení s obchodními podmínkami právního předchůdce žalobkyně za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr s limitem ve výši 80 000 Kč. Z předložených platebních informací má pak soud za prokázané, že žalovaný čerpal celkem částku ve výši 14 556,92 Kč se splatností do 25. 10. 2022. Žalovaný však úvěr řádně a včas nesplatil a dlužil na jistině čerpanou částku ve výši 14 556,92 Kč. Právní předchůdce žalobkyně následně celou pohledávku za žalovaným postoupil smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 na žalobkyni, jak je doloženo uvedenou smlouvou a oznámením o postoupení pohledávky. Z podkladů pro soudní řízení a upomínky před podáním žaloby, má soud za prokázané, že žalovaný dosud na dluh neuhradil ničeho a dluží žalobkyni částku uvedenou shora. 4. Právně byla věc posouzena dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Dle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Dle ust. § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 5. Po přezkoumání a zhodnocení všech předložených důkazů, a to jednotlivě i ve všech souvislostech, dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je zcela důvodný. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 o. z. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 14 556,92 Kč. Žalovaný se zavázal vyčerpané prostředky splácet dle podmínek stanovených úvěrovou smlouvou, a to včetně úroku a poplatků, avšak tuto svoji povinnost vyplývající ze smlouvy o úvěru však řádně nesplnil. Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit poskytnuté plnění žalobkyni, na kterou byla pohledávka za žalovaným platně postoupena. Protože tak žalovaný ani přes upomínky dosud dobrovolně neučinil, vyhověl soud žalobě tímto rozsudkem s odkazem na citovaná zákonná ustanovení žalobě, a to včetně nároku na zaplacení úroků z prodlení, které žalobkyně požaduje řádně dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný je v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 300 Kč a paušální náhrada výdajů stanovená dle odst. 5 stejného ustanovení v částce 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a návrh ve věci samé) a dále dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 1 200 Kč částkou 252 Kč. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.