10 C 298/2024-15 — Okresní soud v Táboře

Žalobkyně se domáhá vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost uhradit žalobkyni žalovanou částku s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti žalované vyplývající ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastníky řízení dne 26. 12. 2022. Žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 11 013 Kč, který se žalovaná zavázala hradit v měsíčních splátkách po 341 Kč. Žalovaná úvěr čerpala, ovšem splátky hradila pouze do 24. 5. 2023. Proto žalobkyně úvěr zesplatnila, o čemž byla žalovaná informována výzvou ze dne 2. 9. 2023. Žalovaná dlužné částky neuhradila ani na základě předžalobní výzvy ze dne 22. 4. 2024.Protože bylo možné věc rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřila, proto soud rozhodoval na základě obsahu spisu.Ze smlouvy o úvěru ze dne 26. 12. 2022, dokladů o čerpání úvěru, upomínky ze dne 1. 8. 2023, výzvy k úhradě zesplatněného úvěru dne 2. 9. 2023, výpisu zůstatku úvěru, přehledu obratů od 24. 5. 2023 a předžalobní výzvy ze dne 22. 4. 2024 včetně dodejky má soud za prokázané, že dne 26. 12. 2022 byla mezi účastníky řízení uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 11 013 Kč, který žalovaná čerpala. Žalovaná se zavázala splatit úvěr ve 47 měsíčních splátkách po 341 Kč včetně úroku. Nejpozději měl být úvěr uhrazen do 20. 11. 2026. Smluvně byl sjednán úrok ve výši 19,90 % ročně, roční procentní sazba nákladů činila 22,16 % ročně. Od 25. 5. 2023 žalovaná řádně nesplácela. O úhradu splátek byla upomínána. Ke dni 2. 9. 2023 žalobkyně úvěr zesplatnila, o čemž byla žalovaná informována výzvou ze dne 2. 9. 2023. Dlužné částky ke dni podání žaloby činí jistinu úvěru ve výši 11 075 Kč a dosud neuhrazené poplatky v celkové výši 1 954 Kč. Žalobkyně žalovanou vyzvala dne 22. 4. 2024 k úhradě celé dlužné částky a zároveň ji upozornila na možnost soudního vymáhání dlužných částek.Soud věc právně posoudil podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále je o. z.), podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle § 1977 o. z. poruší-li strana prodlením svou smluvní povinnost podstatným způsobem, může druhá strana od smlouvy odstoupit, pokud to prodlévajícímu oznámí bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení dozvěděla. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li si strany výši úroku.Žalobkyně listinnými důkazy prokázala veškerá tvrzení uvedená v žalobě. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o.z. Podle této smlouvy žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 11 013 Kč, žalovaná se jej zavázal hradit v pravidelných měsíčních splátkách včetně sjednaného úroku a poplatků, avšak tuto svoji povinnost vrátit vyčerpaný úvěr v souladu s uzavřenou smlouvou o úvěru řádně nesplnila. Proto soud uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni jistinu úvěru, poplatky, smluvní úrok a úrok z prodlení, který žalobkyně požaduje v souladu s § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o.s.ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.