10 C 401/2023-18 — Okresní soud v Táboře

Žalobkyně se domáhá zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, neboť žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně (společností , právnická osoba, .) dne , datum, smlouvu o úvěru. Na základě této smlouvy věřitel žalované poskytl finanční prostředky ve výši 20 000 Kč. Sjednané splátky nehradila žalovaná řádně a včas, proto věřitel úvěr k 21. 6. 2023 zesplatnil. Ani přes opakované výzvy žalovaná neuhradila dlužné částky v celkové výši 20 167,88 Kč.Protože bylo možné věc rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s vyhlášením rozhodnutí již v rámci podané žaloby, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě obsahu spisu.Z úvěrové smlouvy ze dne , datum, č. , hodnota, ve spojení s úvěrovými podmínkami původního věřitele, z potvrzení o proplacení úvěru, přehledu plateb, výzvy před zesplatněním, zesplatňovacího dopisu včetně dodejky, výpisu z účtu žalované, formuláře pro informace o spotřebitelském úvěru, včetně dokladů o identifikaci, předžalobní výzvy včetně dokladu o odeslání a sdělení , datum, má soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouvy o úvěru č. , hodnota, , na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované finanční prostředky ve výši 20 000 Kč. Poplatek za poskytnutí úvěru byl sjednán ve výši 400 Kč. Tato částka byla poukázána na účet žalované dne , datum, . Žalovaná se zavázala splácet úvěr v 24 měsíčních splátkách po 1 039 Kč. Předpokládaná doba splacení celého úvěru byla stanovena na 18. 1. 2023. Výše úroku byla sjednána na 19,99 % ročně. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, v průběhu trvání úvěrového vztahu zaplatila pouze 3 617 Kč. Další splátky pak již neuhradila ani na základě upomínky, proto žalobkyně poté, co se na základě fúze sloučením ke dni 4. 5. 2021 stala věřitelem žalované, úvěr k 21. 6. 2023 zesplatnila. Dlužná částka sestává z dlužné jistiny úvěru ve výši 18 258,68 Kč, dále z neuhrazené smluvní pokuty ve výši 1 000 Kč účtované dle čl. 5 smlouvy za odeslané upomínky a z neuhrazených smluvních úroků ke dni zesplatnění ve výši 909,20 Kč. Dále žalobkyně požaduje běžící úrok z úvěru a úrok z prodlení. Dlužné částky neuhradila žalovaná ani na základě výzvy ze dne 31. 7. 2023.Právně byla věc posouzena dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Dle § 2048 a násl o. z. pak byl posouzen nárok žalobkyně na přiznání smluvní pokuty. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.Protože žalovaná přes uplynutí doby splatnosti úvěru poskytnuté finanční prostředky ve výši dosud v plné výši nevrátila, uložil jí soud tuto povinnost rozsudkem, stejně jako povinnost zaplatit sjednanou smluvní pokutu. Zároveň přiznal žalobkyni nárok na zaplacení smluvních úroků (od 18. 7. 2023 snížených dle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru na 15 % ročně) a úroků z prodlení, které žalobkyně požaduje v souladu s § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když žalovaná je v prodlení se splacením svého peněžitého dluhu. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 259 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 807 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 167,88 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.