11 C 159/2024-21 — Okresní soud v Táboře

Žalobkyně se jako právní nástupce společnosti , právnická osoba, podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku uvedenou v předmětu tohoto řízení s příslušenstvím, neboť právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovanou dne , datum, smlouvu o úvěru č. , anonymizováno, . Na jejím základě umožnil žalované čerpat úvěr až do výše 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala splácet úvěr prostřednictvím minimálních měsíčních plateb. Protože žalovaná vyčerpala celou jistinu a splátky nehradila, zaslal jí právní předchůdce žalobkyně dopis, jímž úvěr zesplatnil. Žalovaná tak dluží na jistině částku 20 000 Kč, na poplatcích 600 Kč, mimo to pak žalobkyně požaduje kapitalizované úroky a úroky z prodlení. Žalovaná dluh neuhradila ani přes předžalobní upomínku, kterou jí zaslala žalobkyně po postoupení pohledávky.Vzhledem k předloženým listinám, jakož i souhlasu žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) i ona vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalovaná se v určené lhůtě na výzvu soudu nevyjádřila a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spisu.V dané věci má soud z žalobkyní předložených listin, a to zejména ze smlouvy o úvěru č. , anonymizováno, za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně , právnická osoba, a žalovaná dne , datum, uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované možnost čerpat bezúčelový úvěr až do výše 20 000 Kč a žalovaná se zavázala hradit minimální měsíční platby, a to vždy do doby, dokud neuhradí celou dlužnou částku. Informace o výši plateb byly žalované sdělovány prostřednictvím rozpisu plateb. Dále se žalovaná zavázala hradit smluvní úrok ve výši 48 % ročně, dále poplatky a náklady. Protože žalovaná neplnila své povinnosti ze smlouvy, byla jí dne 4. 10. 2022 zaslána výzva k úhradě dlužné částky po splatnosti a ke dni 28. 11. 2022 byl pak úvěr zesplatněn. Žalovaná na dluh neuhradila ničeho. Dlužná částka sestává z jistiny ve výši 20 000 Kč, poplatků ve výši 600 Kč, dlužného úroku do zesplatnění ve výši 3 171,03 Kč, kapitalizovaných úroků (ve snížené výši 29,04 % ročně) a kapitalizovaných úroků z prodlení za dobu od zesplatnění do postoupení pohledávky a dále pak pokračujících úroků i úroků z prodlení. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , a to s účinností ke dni , datum, , když tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem ze dne 29. 9. 2023. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení dluhu předžalobní upomínkou ze dne 15. 2. 2024, která byla žalobkyní předložena včetně dokladu o odeslání.Po právní stránce soud věc posoudil dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li si strany výši úroku. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Protože žalovaná žalobkyni a ani jejímu právnímu předchůdci dosud nevrátila splatnou jistinu úvěru ve výši 20 000 Kč, ani nezaplatila poplatek ve výši 600 Kč a úroky, které žalobkyně požaduje ve výši nižší, než byla sjednána ve smlouvě, porušila svoji smluvní i zákonnou povinnost a soud jí uložil zaplacení dluhu vůči žalobkyni jako postupníkovi tímto rozsudkem. Zcela důvodným je i nárok žalobkyně na zaplacení úroků z prodlení, které žalobkyně požaduje po právu po žalované podle § 1970 o. z. v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 276 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 824 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 300 Kč a paušální náhrada výdajů stanovená dle odst. 5 stejného ustanovení v částce 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění a návrh ve věci samé), a dále dle § 137 odst. 3 o.s.ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 1 200 Kč částkou 252 Kč. Platební místo pak bylo určeno dle § 149 odst. 1 o.s.ř.