11 C 32/2024-13 — Okresní soud v Táboře

Žalobkyně se vůči žalované domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, neboť účastníci uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 250 000 Kč. Žalovaná se úvěr zavázala splácet pravidelnými měsíčními splátkami spolu s úrokem ve výši 10,99 % ročně, avšak tento svůj závazek nedodržela, když se dostala do prodlení s úhradou dluhu. Žalobkyně proto celý úvěr zesplatnila. Žalovaná ani poté svůj dluh nezaplatila, nereagovala ani na zaslanou předžalobní výzvu ze dne 20. 9. 2023.V dané věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spisu, a proto soud vyzval žalovanou, když souhlas žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání byl obsažen přímo v žalobě, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen o.s.ř.) vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalovaná se k výzvě nijak nevyjádřila a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spisu.Soud má z listinných důkazů, a to konkrétně ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, , ceníku a výpisů z účtu za prokázané, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované finanční prostředky ve výši 250 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splácet spolu s poplatky a úroky ve výši 10,99 % ročně pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 3 701 Kč. Jak je zřejmé ze záznamu žalobkyně o zaplacených splátkách úvěru a z upomínky k úhradě ze dne , datum, , žalovaná úvěr nesplácela řádně a včas. Proto žalobkyně využila svého oprávnění a úvěr prohlásila ke dni , datum, za okamžitě splatný, což vyplývá z předloženého dopisu žalované. Z přehledu splátek úvěru a z výpisu z účtu soud zjistil, že dlužná částka sestává z neuhrazené jistiny ve výši 255 326 Kč, poplatků ve výši 1 850 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 77,95 Kč. Dne 27. 4. 2023 žalovaná uhradila částku 1 000 Kč, kterou žalobkyně započetla na dlužné poplatky. Dne 20. 9. 2023 byla žalované zaslána předžalobní výzva.Právně byla věc posouzena dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádě splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Po přezkoumání a zhodnocení předložených důkazů, a to jednotlivě i ve všech vzájemných souvislostech, dospěl soud k závěru, že žaloba žalobkyně je plně důvodná. Mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalované úvěr ve výši 250 000 Kč. Žalovaná se zavázala dodržovat sjednané podmínky, avšak tuto svoji povinnost vyplývající ze smlouvy o úvěru řádně nesplnila, a to ani po zesplatnění úvěru, ke kterému žalobkyně přistoupila v souladu se smlouvou právě pro prodlení s úhradou dluhu. Protože žalovaná žalobkyni dosud nevrátila poskytnuté peněžní prostředky, uložil soud žalované tuto povinnost tímto rozsudkem. Zcela důvodným je též nárok žalobkyně na úroky z úvěru, jakož i na úroky z prodlení, které požaduje v souladu s § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaná je v prodlení se splácením svého peněžitého dluhu. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 851 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 10 251 Kč a nákladů řízení uplatněných souladu s § 151 odst. 3 o.s.ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jež nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.