2 C 232/2024-33 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, neboť s žalovaným uzavřela dne 28. 11. 2008 smlouvu o kontokorentním úvěru na k účtu č. , č. účtu, , na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr (kontokorent), jehož limit byl sjednán ve výši 319 000 Kč. Žalovaný se zavázal dlužnou částku splatit nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy začne žalovaný úvěr čerpat a dodržovat povinný tříměsíční obrat ve výši 150 % z povoleného čerpání. Žalovaný byl povinen úvěr splatit tak, že nejpozději v poslední den lhůty zajistí, že na jeho účtu budou vloženy nebo převedeny peníze v dostatečné výši ke splácení dluhu. Čerpat úvěr mohl žalovaný opakovaně. Úrok u úvěru byl sjednán ve výši 13 % ročně, jeho výše byla následně od 2. 6. 2023 navýšena na 17,9 % ročně. V případě prodlení se žalovaný zavázal uhradit úrok z prodlení vypočítaný jako výše smluvního úroku na navýšená o 10 % ročně a po uplynutí tří měsíců na 15 % ročně. Žalovaný však nedodržel sjednaný kreditní obrat na účtu, a proto žalobkyně přistoupila ke zesplatnění celého úvěru ke dni 2. 6. 2023 a vyzvala žalovaného k doplacení jistiny. Ani přes opakované výzvy neuhradil žalovaný do dnešního dne na dlužnou částku ničeho.2. V dané věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, a proto vyzval soud žalovaného, když souhlas žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání byl obsažen přímo v žalobě, aby se ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k výzvě nijak nevyjádřil a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.3. Soud má v dané věci z předložených listinných důkazů, a to zejména ze smlouvy o poskytnutí kontokorentního úvěru k účtu č. , č. účtu, ze dne 28. 11. 2008 ve spojení s všeobecnými obchodními podmínkami a sazebníkem poplatků, za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut kontokorentní úvěr s limitem ve výši 319 000 Kč. Žalovaný se zavázal dlužnou částku splatit nejpozději roku ode dne, kdy začne žalovaný úvěr čerpat a dodržovat povinný tříměsíční obrat ve výši 150 % z povoleného čerpání, a to včetně sjednaného úroku ve výši 13 % ročně, respektive 17,9 % ročně a poplatků. Žalovaný však nedodržel sjednaný kreditní obrat na účtu, a proto žalobkyně celý úvěr ke dni 2. 6. 2023 zesplatnila. Z podkladů pro soudní řízení a upomínky před podáním žaloby, má soud za prokázané, že žalovaný dosud na dluh neuhradil ničeho a dluží žalobkyni částku ve výši 329 876 Kč představující dlužnou jistinu a poplatky, kapitalizovaný smluvní úrok z prodlení ve výši 68 592,10 Kč za období od 3. 6. 2023 do 30. 4. 2024, kapitalizovaný úrok ve výši 16 609,90 Kč od 3. 6. 2023 do 14. 9. 2023, smluvní úrok z prodlení ve výši 32,9 % ročně z částky 329 876 Kč od 1. 5. 2024 do zaplacení.4. Právně byla věc posouzena s ohledem na ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), dle ust. § 497 a násl. zákona č. 513/1991 Sb. (dále jen obch. z.), když v dané věci se jedná o závazkový vztah mezi účastníky, kdy smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžité prostředky vrátit a zaplatit úroky z úvěru. Obchodní zákoník tento právní poměr vzniklý mezi účastníky řadí mezi tzv. absolutní obchody (§ 261 odst. 3 písm. d) obch. z.), a proto se právní vztahy vzniklé smlouvu o úvěru řídí obchodním zákoníkem bez ohledu na povahu účastníků, tj. zda je žalovaný podnikatelem či nikoli. Dle ust. § 502 odst. 1 obch. z. se pak řídí výše úroků z úvěru, kterou si účastníci sami určili ve smlouvě s podmínkou, že může být v průběhu smluvního vztahu měněna a vždy bude oznámena v platném oznámení o úrokových sazbách žalobkyně. S ohledem na to, že žalobkyně prokázala všechna svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. Zároveň soud přiznal žalobkyni i nárok na zaplacení sjednaných úroků a úroků z prodlení, které žalobkyně požaduje v souladu s ust. § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., to vše v souladu s ust. § 3028 odst. 3 o. z. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.5. Po přezkoumání a zhodnocení předložených důkazů, a to jednotlivě i ve všech vzájemných souvislostech, dospěl soud k závěru, že žaloba žalobkyně je plně důvodná. Mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu ust. § 497 obch. z. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému kontokorentní úvěr ve výši 319 000 Kč. Žalovaný se zavázal vyčerpané prostředky pravidelně splácet, a to včetně sjednaného smluvního úroku z úvěru a taktéž dodržovat povinný tříměsíční obrat na účtu ve sjednané výši. Žalovaný však nedodržel stanovený kreditní limit, a proto žalobkyně přistoupila k zesplatnění nepovoleného debetu. Protože žalovaný žalobkyni dosud nevrátil poskytnuté peněžní prostředky, uložil soud žalovanému toto povinnost tímto rozsudkem. Zcela důvodným je též nárok na sjednané smluvní úroky, které žalobkyně kapitalizovala a na smluvené úroky z prodlení, které žalobkyně požaduje částečně kapitalizovala v souladu s ust. § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, to vše v souladu s ust. § 3028 odst. 3 o. z. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal zcela úspěšné žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 49 205,60 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 13 196 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 a 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 9 620 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava, předžalobní upomínka a návrh ve věci samé), paušální náhrada výdajů stanovená dle ust. § 13 odst. 3 vyhlášky v částce 300 Kč za každý z těchto tří úkonů právní služby a dále dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 29 760 Kč částkou 6 249,60 Kč. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.