2 C 73/2024-36 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala na žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Uvedla, že uzavřela se žalovanou kupní smlouvy, na jejichž základě jí dodávala požadované zboží, které vyúčtovala fakturami, které avšak žalovaná řádně neuhradila. Nereagovala ani na zaslanou předžalobní výzvu.2. Vzhledem k předloženým listinám, vyzval soud účastník řízení, aby se ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně ani žalovaná se v určené lhůtě na výzvu soudu nevyjádřily a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.3. Soud provedl dokazování předloženými listinami, z nichž zjistil, že žalobkyně žalované dodávala požadované zboží v podobě zdravotnických pomůcek (zejména ortéz, bandáží a pásek), a to na základě e-mailových objednávek. Žalobkyně tak žalované dodala zdravotnické pomůcky, které vyúčtovala fakturou č. , hodnota, ze dne , datum, znějící na částku 12 133,80 Kč s datem splatnosti 11. 7. 2023. Žalobkyně zároveň předložila dodací list ze dne 27. 6. 2023. Dále žalobkyně žalované dodala zdravotnické pomůcky, které vyúčtovala fakturou č. , hodnota, ze dne , datum, znějící na částku 8 949,70 Kč s datem splatnosti 31. 7. 2023. Žalobkyně zároveň předložila dodací list ze dne 17. 7. 2023. Dále žalobkyně žalované dodala zdravotnické pomůcky, které vyúčtovala fakturou č. , hodnota, ze dne , datum, znějící na částku 13 196,30 Kč s datem splatnosti 26. 7. 2023. Žalobkyně zároveň předložila dodací list ze dne 26. 7. 2023. Nakonec žalobkyně žalované dodala zdravotnické pomůcky, které vyúčtovala fakturou č. , hodnota, ze dne , datum, znějící na částku 17 881,80 Kč s datem splatnosti 29. 8. 2023. Žalobkyně zároveň předložila dodací list ze dne 15. 8. 2023 Vyúčtované částky však žalovaná neuhradila ani na základě předžalobní výzvy ze dne 7. 2. 2024.4. Soud věc posoudil dle ust. § 2079 odst. 1 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), podle kterého se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu, a dále podle ust. § 1970 o. z., podle kterého platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Jejich výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Nárok na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky, jde-li o vzájemný závazek podnikatelů, pak vyplývá z ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb5. Jak vyplývá ze shora uvedeného, mezi účastníky probíhala obchodní činnost, žalovaná objednávala zdravotnický materiál a žalobkyně jej dodávala. Dodání a převzetí materiálu žalovaná potvrzovala podpisy na dodacím listu či fakturách. Dodané zboží žalobkyně řádně vyfakturovala, žalovaná však faktury k datu splatnosti neuhradila a dluží tak částku v celkové výši 52 161,60 Kč. Žalovaná zůstala v průběhu řízení zcela nečinná, neprokázala, že by žalobkyní požadované částky uhradila ani jinak nezpochybnila pohledávku žalobkyně. Z tohoto důvodu považuje soud žalobu za důvodnou a bylo jí s odkazem na § 2079 o. z. vyhověno. Spolu s žalovanou částkou pak soud uložil žalované povinnost zaplatit i zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužných částek dle § 1970 o. z. podle kterého platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Jejich výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Do prodlení se přitom žalovaná dostala dnem následujícím po splatnosti jednotlivých faktur. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 438,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 609 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 3 220 Kč za dva úkony právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení a návrh ve věci samé) a ve výši 1 610 Kč za jeden úkon v poloviční hodnotě (jednoduchá výzva k plnění a paušální náhrada výdajů stanovená dle § 13 odst. 3 této vyhlášky v částce 300 Kč za každý ze tří výše uvedených úkonů právní služby a dále dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 8 950 Kč částkou 1 879,50 Kč. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.