4 C 153/2024-15 — Okresní soud v Táboře

Předmětem řízení byl nárok žalobkyně jako pojistitele vůči žalované na zaplacení dlužného pojistného ve výši 10 277 Kč z pojistné smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, s počátkem pojištění ke dni , datum, o , Anonymizováno, za pojistné období od 1. 10. 2022 do 1. 3. 2023 a kapitalizované ve výroku uvedené zákonné úroky z prodlení.V dané věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spisu, a proto soud vyzval žalovanou, když souhlas žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání byl obsažen přímo v žalobě, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen o.s.ř.) vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalovaná se k výzvě nijak nevyjádřila a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spisu.Závěr o skutkovém stavu je takový, že mezi účastníky došlo dne , datum, k platnému uzavření pojistné smlouvy č. , hodnota, , jejímž předmětem bylo , Anonymizováno, , a ve které se žalovaná zavázala platit žalobkyni pojistné ve výši 1 913 Kč, přičemž pojistné období bylo sjednáno v délce měsíční. Tuto svoji povinnost platit pojistné žalovaná v období od 1. 10. 2022 do 1. 3. 2023, kdy smlouva zanikla z důvodu neplacení pojistného, nesplnila. Na svůj dluh žalovaná do současné doby neuhradila ničeho, ačkoli byla opakovaně upomínána. Nereagovala ani na předžalobní výzvu ze dne , datum, .Soud věc posoudil v souladu s § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012, občanský zákoník (dále jen o. z.), podle kterého se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním, a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné, dále dle § 2782 odst. 1 o. z., dle kterého má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění, a dále dle § 1970 o. z. podle kterého platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Jejich výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Protože žalovaná žalobkyni dosud nezaplatila pojistné za pojistné období od 1. 10. 2022 do 1. 3. 2023 v částce 10 277 Kč, uložil jí soud tuto povinnost tímto rozsudkem. Současně přiznal žalobkyni i nárok na kapitalizované úroky z prodlení, neboť nárok žalobkyně je v této části v souladu s výše uvedenými právními předpisy, když žalovaná je v prodlení se zaplacením svého peněžitého dluhu. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož má žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč a odměnou za právní zastupování. Jedná se o tři úkony právní služby po 300 Kč (§ 14b odst. 1 bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), třikrát režijní paušál po 100 Kč (§ 14 odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a 21 % DPH. Celkem náklady řízení představuje částka 2 252 Kč.