4 C 201/2024-20 — Okresní soud v Táboře

Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky v celkové výši 23 127,88 Kč. Uváděla, že mezi účastníky byla dne 31. 7. 2003 uzavřena smlouva o úvěru ke kreditní kartě, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované úvěr až do výše 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala splácet úvěr minimálními měsíčními splátkami včetně úroků. Svůj závazek však žalovaná nesplácela řádně a včas, proto došlo k zesplatnění celé úvěrové pohledávky. Na žalobkyní zaslané dopisy ani předžalobní upomínku k zaplacení dlužné částky žalovaná nereagovala.Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) není třeba k projednání věci nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud účastníkům zaslal výzvu k vyjádření, zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání s tím, že je poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř., že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, žalovaná se k výzvě nijak nevyjádřila, proto soud rozhodoval bez nařízení jednání.Z předložených listinných důkazů, a to zejména ze smlouvy o úvěru ke kreditní kartě č. , hodnota, ze dne 31. 7. 2003 ve spojení s Podmínkami osobních kreditních karet, Všeobecnými obchodními podmínkami a Oznámením o úrokových sazbách bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr až do výše 20 000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr splácet v měsíčních splátkách ve výši 1/10 vyčerpané jistiny úvěru spolu s úroky ve výši 19,9 % ročně, a to vše v minimální výši 100 Kč, pokud vyčerpaná jistina spolu se splatnými úroky není nižší než tato částka. Z předložených výpisů z účtu je zřejmé, jak žalovaná úvěr čerpala a jak došlo k porušení podmínek. Dopisem ze dne 19. 2. 2024 proto žalobkyně od smlouvy odstoupila, zesplatňujícím výpisem z účtu ke kreditní kartě ze dne 4. 3. 2024 byla žalovaná informována o celkové dlužné částce. Dne 26. 3. 2024 byla žalované zaslána předžalobní výzva. Dlužná částka přitom sestává z jistiny ve výši 18 947,88 Kč, poplatků ve výši 4 180 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 2 755,11 Kč a kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 292,44 Kč.Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Podle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Věc pak byla dále posouzena i podle § 1970 občanského zákoníku, podle kterého platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení. Soud tedy podle citovaných ustanovení a v souladu se smlouvou uzavřenou mezi žalobkyní a žalovanou návrhu žalobkyně vyhověl a uložil žalované zaplatit částku představující dlužnou jistinu a dlužné poplatky. Vedle toho vyhověl rovněž návrhu na úhradu úroků i úroků z prodlení, které žalobkyně požaduje v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož má žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 926 Kč a odměnou za právní zastupování. Jedná se o tři úkony právní služby po 300 Kč (§ 14b odst. 1 bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), třikrát režijní paušál po 100 Kč (§ 14 odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a 21 % DPH. Celkem náklady řízení představuje částka 2 378 Kč.