4 C 309/2023-20 — Okresní soud v Táboře

Žalobce se jako vlastník a pronajímatel bytu [číslo] nacházejícího se ve 3. podlaží domu [adresa], ulice [ulice] v [obec], domáhal vůči žalovaným vyklizení ve výroku uvedeného bytu s odůvodněním, že žalovaní byli jeho nájemci na základě nájemní smlouvy uzavřené se žalobcem dne [datum] s účinností od [datum] na dobu neurčitou. Nájem bytu zanikl na základě výpovědi z nájmu bytu bez výpovědní doby ke dni 29. 6. 2017. Vzhledem k tomu, že žalovaní byt nevyklidili, vyzval je k tomu žalobce dopisem ze dne 21. 7. 2023. V současné době žalovaní byt užívají bez právního důvodu. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) není třeba k projednání věci nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud zaslal účastníkům výzvu k vyjádření, zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání s tím, že je poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř., že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci neměli žádných námitek, proto soud rozhodl bez nařízení jednání. V dané věci má soud z výpisu z katastru nemovitostí pro katastrální území Tábor, [list vlastnictví] za prokázané, že žalobce je vlastníkem bytového domu [adresa], který je součástí pozemku p. [číslo]. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaní se stali počínaje od [datum] nájemci předmětného bytu [číslo] v domě [adresa] v ulici [ulice] v [obec], přičemž nájem byl sjednán na dobu neurčitou. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne 15. 5. 2017 je zřejmé, že žalovaní nehradili řádně a včas nájemné, proto žalobce nájem bytu vypověděl, a to dopisem ze dne 9. 6. 2017, který byl žalovaným doručen dne 29. 6. 2017. K tomuto datu nájem bytu zanikl a žalovaní užívají byt bez právního důvodu. Dopisem ze dne 21. 7. 2023 vyzval žalobce žalované k vyklizení předmětného bytu, ovšem marně. Podle § 1042 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se vlastník může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje. Jedná-li se o užívání nemovitosti bez důvodu, má žaloba podobu návrhu na vyklizení. Vzhledem k tomu, že žalovaní užívají předmětný byt od 30. 6. 2017 bez právního důvodu a dobrovolně na výzvu žalobce k vyklizení nereagovali, vyhověl soud žalobě v plném rozsahu. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o.s.ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, který nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.