4 C 312/2023-17 — Okresní soud v Táboře

Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni částku uvedenou v předmětu řízení s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti žalované vyplývající z úvěrové smlouvy [číslo] ze dne [datum], na základě které jí byl poskytnut úvěr až do výše 191 000 Kč a žalovaná se zavázala jej splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaná úvěr čerpala, dostala se však se splácením do prodlení a ani na opakovanou výzvu dlužnou částku zcela neuhradila. Žalobkyně proto v souladu se smlouvou úvěr ke dni 13. 4. 2023 zesplatnila a vyzvala žalovanou ke splacení celého úvěru. Žalovaná na svůj dluh po jeho zesplatnění neuhradila již ničeho a dluží tak žalobkyni částku 183 722,73 Kč na jistině, částku 559,81 Kč na poplatcích za pojištění, částku 300 Kč na nákladech na vymáhání a částku 616 Kč na smluvních pokutách účtovaných v souladu se smlouvou. Dále žalobkyně uplatnila nárok na úrok z úvěru a na úrok z prodlení v zákonné výši, které částečně kapitalizovala. Vzhledem k předloženým listinám, jakož i souhlasu žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) i ona vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalovaná se v určené lhůtě na výzvu soudu nevyjádřila a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spisu. V dané věci má soud z žalobkyní předložených listin, a to zejména z úvěrové smlouvy [číslo] ze dne [datum] ve spojení s úvěrovými podmínkami, jakož i ze splátkového kalendáře smlouvy, za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru. Podle uzavřené smlouvy o úvěru žalobkyně poskytla žalované revolvingový úvěr formou úvěrového rámce ve výši 191 000 Kč, který žalovaná čerpala a zavázala se jej splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 3,29 % z výše sjednaného úvěrového rámce. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne 13. 4. 2023 ve spojení s podacím archem a splátkovým kalendářem má soud za prokázané, že žalovaná dlužnou částku řádně a včas nehradila, za což jí v souladu se smlouvou žalobkyně účtovala smluvní pokuty v celkové výši 616 Kč a celý úvěr zesplatnila. Ke dni podání žaloby tak žalovaná žalobkyni dluží částku 185 198,54 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 183 722,73 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 300 Kč, poplatků ve výši 559,81 Kč a smluvních pokut ve výši 616 Kč, a dále pak příslušenství žalované částky tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. Žalobkyně žalovanou dne 4. 5. 2023 vyzývala k zaplacení dluhu před podáním žaloby a poskytla jí dodatečnou lhůtu k úhradě, avšak ani poté k zaplacení nedošlo. Při právní kvalifikaci soud vycházel zejména z § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Dle § 2048 a násl o. z. pak byl posouzen nárok žalobkyně na přiznání smluvní pokuty. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 o. z. Podle této smlouvy žalobkyně poskytla žalované úvěr do výše 191 000 Kč. Žalovaná se zavázala vyčerpané prostředky splatit v pravidelných měsíčních splátkách, a to včetně sjednaného úroku a poplatků, avšak tuto svoji povinnost vrátit vyčerpaný úvěr v souladu s uzavřenou smlouvou o úvěru řádně nesplnila. Porušila tak svoji smluvní povinnost stanovenou i ve výše uvedeném právním předpisu a soud jí proto uložil platební povinnost uhradit dlužnou částku tímto rozsudkem. Zcela důvodným je i vznesený nárok žalobkyně na smluvní pokutu, úrok ve výši 15 % ročně (když ve smlouvě byl sjednán úrok 27,88 % ročně) a úroky z prodlení, které žalobkyně požaduje náležitě dle § 1970 o. z. v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., když žalovaná je v prodlení s plněním peněžitého dluhu. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal zcela úspěšné žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 39 497,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 7 408 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 a 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 8 540 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka a návrh ve věci samé), paušální náhrada výdajů stanovená dle § 13 odst. 3 vyhlášky v částce 300 Kč za každý z těchto tří úkonů právní služby a dále dle § 137 odst. 3 o.s.ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 26 520 Kč částkou 5 569,20 Kč. Platební místo bylo určeno dle § 149 odst. 1 o.s.ř.