4 C 320/2023-23 — Okresní soud v Táboře

Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku s příslušenstvím, a to z titulu neuhrazené kupní ceny za zboží vyúčtované ve fakturách. Žalovaný předmětné faktury neuhradil a nereagoval ani na zaslanou předžalobní výzvu. Dluh částečně uhradil po podání žaloby, a to dne , datum, částkou 10 000 Kč. Téhož dne podal odpor proti vydanému platebnímu rozkazu s tím, že se žalobkyní jedná o mimosoudním vyrovnání. Podáním ze dne , datum, vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky 10 000 Kč a o tomto zpětvzetí soud rozhodl usnesením ze dne , datum, č.j. , spisová značka, . Podáním ze dne , datum, žalobkyně sdělila, že žádá ve věci rozhodnout rozsudkem, neboť žádné další úhrady ze strany žalovaného uskutečněny nebyly. Podáním ze dne , datum, vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky 30 000 Kč, kterou žalovaný uhradil dne , datum, .V dané věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spisu, a proto soud vyzval účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen o.s.ř.) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, žalovaný se k výzvě nijak nevyjádřil a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spisu.Na základě předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům. Žalobkyně dodala na základě objednávky žalovanému zboží, které vyúčtovala fakturou č. , hodnota, ze dne , datum, znějící na částku 46 807 Kč s datem splatnosti , datum, . Na tuto fakturu byl započten dobropis č. , hodnota, ze dne , datum, ve výši 1 678 Kč, tedy k úhradě zbývala částka 45 129 Kč. Dále žalobkyně dodala na základě objednávky žalovanému zboží vyúčtované fakturou č. , hodnota, ze dne , datum, znějící na částku 7 040 Kč s datem splatnosti , datum, . Dne 25. 9. 2023 byla žalovanému zaslána předžalobní výzva.Jak již bylo výše uvedeno, vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky 10 000 Kč a o tomto zpětvzetí bylo rozhodnuto usnesením Okresního soudu v Táboře č.j. , spisová značka, ze dne , datum, , které nabylo právní moc dne 18. 1. 2024. Podáním ze dne , datum, vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky 30 000 Kč s tím, že obě úhrady žalovaného byly započteny na úhradu faktury č. , hodnota, ze dne , datum, .Soud věc posoudil dle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle kterého se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Jak vyplývá ze shora uvedeného, mezi žalobkyní a žalovaným probíhala obchodní činnost, žalovaný objednal zboží uvedené ve fakturách a žalobkyně toto zboží dodala. Dodané zboží řádně vyfakturovala, žalovaný však faktury k datu splatnosti neuhradil a dluží tak dosud neuhrazenou částku v celkové výši 12 169 Kč. Spolu se žalovanou částkou soud uložil žalovanému povinnost zaplatit i zákonný úrok z prodlení ve výši stanovené vládním nařízením č. 351/2013 Sb., když do prodlení se žalovaný dostal dnem následujícím po splatnosti shora uvedených faktur. Mimo to soud vyhověl také požadavku žalobkyně na zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč v souladu s § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.Soud věc dále posoudil podle § 96 odst. 1 o.s.ř., podle kterého může vzít žalobce zpět návrh na zahájení řízení, a to zčásti nebo zcela. Podle odst. 2 je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu zastaví. Soud tedy postupoval podle citovaného ustanovení a řízení částečně zastavil. V souladu s § 96 odst. 4 o.s.ř. přitom stanovisko žalovaného nezjišťoval.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a podle § 146 odst. 2 o.s.ř. tak, že přiznal zcela úspěšné žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 22 899 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 087 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 a 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 3 220 Kč za každý ze čtyř úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, návrh ve věci samé, částečné zpětvzetí žaloby) a ve výši 2 820 Kč za jeden úkon právní služby (druhé částečné zpětvzetí žaloby), paušální náhrada výdajů stanovená dle § 13 odst. 3 vyhlášky v částce 300 Kč za každý z těchto pěti úkonů právní služby a dále dle § 137 odst. 3 o.s.ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 17 200 Kč částkou 3 612 Kč. Platební místo bylo určeno dle § 149 odst. 1 o.s.ř.