8 C 39/2024-20 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení ve výroku uvedené částky s příslušenstvím z titulu smlouvy o dílo uzavřené mezi účastníky řízení, jejímž předmětem byla opravy karoserie motorového vozidla , Anonymizováno, , reg. zn. , SPZ, . Žalobkyně vyúčtovala cenu za práci a materiál na výše uvedeném vozidle vynaložené v souladu se zakázkou č. , Anonymizováno, ze dne , datum, fakturou č. , Anonymizováno, vystavenou dne , datum, s datem splatnosti dne , datum, na částku 74 876 Kč. Žalovaný ani přes výzvy k zaplacení cenu za dílo zcela neuhradil, zbývající částka k zaplacení činí 56 881 Kč a žalobkyně dále požaduje úroky z prodlení v zákonné výši a náklady spojené s uplatněním pohledávky.2. V dané věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, a proto soud vyzval účastníky řízení, aby se ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně ani žalovaný se k výzvě nijak nevyjádřili a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.3. Soud má z listinných důkazů za prokázané, a to konkrétně ze zakázkového listu ze dne , datum, a faktury č. , Anonymizováno, ze dne , datum, , že mezi účastníky byla sjednána smlouva o dílo, jejímž předmětem byla oprava vozu značky , Anonymizováno, , reg. zn. , SPZ, poškozeného po krupobití. Žalobkyně na základě požadavku žalovaného, který vyplývá z podpisu účastníků řízení na zakázkovém listě, provedla opravu karosérie předmětného vozu. Za tuto opravu a použitý materiál vyúčtovala žalovanému cenu díla v částce 74 876 Kč výše uvedenou fakturou č. , Anonymizováno, splatnou dne , datum, . Žalovaný však zaplatil žalobkyni toliko část dlužné částky, a zbytek sumy ve výši 56 881 Kč již neuhradil, a to ani na základě předžalobní výzvy.4. Podle ust. § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Podle ust. § 2587, věta první, o. z. se dílem rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Jejich výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Nárok na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky, jde-li o vzájemný závazek podnikatelů, pak vyplývá z ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.5. Po přezkoumání a zhodnocení všech provedených důkazů, a to jak jednotlivě, tak i ve vzájemných souvislostech, dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný. V dané věci došlo mezi účastníky k platnému uzavření smlouvy o dílo, podle které žalobkyně provedla objednanou opravu a žalovaný je tedy povinen zaplatit žalobkyni cenu díla spočívajícího v opravě karoserie. Protože žalovaný svůj závazek dosud dobrovolně nesplnil a žalobkyni dosud nezaplatil řádně a včas, přiznal soud žalobkyni dlužnou částku za provedené dílo ve zbývající nezaplacené výši 56 881 Kč. Zcela důvodným je i nárok na úroky z prodlení, neboť žalovaný je v prodlení se zaplacením svého peněžitého dluhu a nárok žalobkyně je v této části v souladu s výše uvedenými právními předpisy. Žalobkyně má taktéž nárok na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky, neboť žalobce vystupoval v předmětném závazku jako podnikající fyzická osoba. , adresa, k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal zcela úspěšné žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14 159 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 845 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ust. § 6 a 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen a. t.), ve výši 3 380 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení a návrh ve věci samé), dále dle ust. § 11 odst. 2 písm. h) a. t. ve výši 1 690 Kč za jeden úkon právní služby (jednoduchá výzva k plnění), dále paušální náhrada výdajů stanovená dle ust. § 13 odst. 3 a. t. v částce 300 Kč za každý z těchto tří úkonů právní služby a dále dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. náhrada za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 9 350 Kč částkou 1 964 Kč (po zaokrouhlení). Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.