9 C 118/2024-18 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobce se jako vlastník a pronajímatel bytu č. , hodnota, nacházejícího se v 4. podlaží domu č. p. 2302, , adresa, v Táboře, domáhal vůči žalovanému vyklizení ve výroku uvedeného bytu s odůvodněním, že žalovaný byl jeho nájemcem na základě nájemní smlouvy uzavřené s žalobcem dne 30. 8. 2023 s účinností od 1. 9. 2023 na dobu určitou do 15. 7. 2026. Žalovaný však zvlášť závažným způsobem porušil povinnost nájemce, neboť nezaplatil nájemné a náklady za služby za dobu delší jak tři měsíce. Žalovaný neuhradil dlužné nájemné ani po výzvě žalobce ze dne 18. 12. 2023, aby tak učinil do 15 dnů. Žalobce mu proto dopisem ze dne 29. 1. 2024 zaslal výpověď z nájmu bytu bez výpovědní doby a zároveň jej vyzval, aby předmětný byt vyklidil do jednoho měsíce od skončení nájmu. Výpověď mu byla doručena dne 30. 1. 2024, žalovaný však byt nevyklidil a nevrátil jej pronajímateli, a to ani následně přes výzvu ze dne 11. 3. 2024.2. V dané věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, a proto soud vyzval účastníky, aby se ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobce ani žalovaný se k uvedené výzvě nijak nevyjádřili, a proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise., právnická osoba, dané věci má soud z výpisu z katastru nemovitostí pro katastrální území , adresa, , LV č. , adresa, , za prokázané, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je budova č. p. 2302, bytový dům, v níž se nachází byt č. , hodnota, , , adresa, . Z nájemní smlouvy ze dne 30. 8. 2023 má soud za prokázané, že žalovaný jako nájemce uzavřel s žalobcem platnou nájemní smlouvu ohledně předmětného bytu s účinností od 1. 9. 2023 na dobu určitou do 15. 7. 2026. Z výzvy k úhradě dlužného nájemného ve lhůtě 15 dní ze dne 18. 12. 2023 má soud dále za prokázané, že nájemce zvlášť závažným způsobem porušoval povinnosti vyplývající jim z uzavřené nájemní smlouvy, neboť žalobci nezaplatil nájemné a náklady na služby za dobu delší jak tři měsíce. Z výpovědi nájmu bytu ze dne 29. 1. 2024 má pak soud za prokázané, že nájemce dlužnou částku neuhradil a byl mu proto žalobcem nájem bytu vypovězen bez výpovědní doby. Zároveň byl nájemce vyzván k vyklizení bytu do jednoho měsíce od skončení nájmu bytu. Výpověď byla žalovanému doručena dne 30. 1. 2024. Z výzvy k vyklizení bytu ze dne 11. 3. 2024 má soud za prokázané, že nájemce byt dobrovolně nevyklidil a ani nevrátil pronajímateli.4. Podle ust. § 1012 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) má vlastník právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Dle ust. § 2201 o. z. se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Dle ust. § 2291 odst. 1 o. z. poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu.5. Podle § 1042 o.z. se vlastník může domáhat ochrany proti každému, kdo do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje. V dané věci došlo k platnému skončení nájemního vztahu mezi žalobcem a žalovaným ohledně předmětného bytu, když nájem bytu skočil doručením výpovědi nájmu bytu žalovanému, neboť žalovaný zvlášť závažným způsobem porušoval povinnosti nájemce. Protože žalovaný dále byt žalobce užívá bez jakéhokoli právního důvodu a dosud jej dobrovolně ani přes výzvy žalobce nevyklidil, uložil soud žalovanému tuto povinnost tímto rozsudkem. , adresa, k vyklizení bytu plyne z ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 600 Kč představující zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč a náhradu hotových výdajů dle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. ve výši 300 Kč za každý ze dvou provedených úkonů (předžalobní upomínka a návrh ve věci samé) dle ust. § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle ust. § 89a exekučního řádu.