10 C 125/2025-33 — Okresní soud v Táboře

Žalobce se jako vlastník a pronajímatel bytu č. , hodnota, v domě č. p. , adresa, v , Anonymizováno, domáhal vůči žalovanému zaplacení ve výroku uvedené částky s příslušenstvím představující dlužné úhrady za nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu za měsíce července 2024 až leden 2025. Žalovaný předmětný byt užívá na základě nájemní smlouvy ze dne 10. 10. 2016 s účinností od 1. 9. 2023 na dobu neurčitou. Dlužné částky neuhradil ani na základě předžalobní výzvy.V dané věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů, proto soud vyzval soud žalobce i žalovaného, aby se ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobce vyjádřil souhlas s vyhlášením rozhodnutí, žalovaný se k výzvě nevyjádřil.Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že nárok žalobce je důvodný. V dané věci má soud z žalobcem předložených listin, a to z nájemní smlouvy ze dne 10. 10. 2016, informace o předpisu, rozpisu dlužných období, upomínky ze dne 20. 1. 2025, včetně podacího archu za prokázané, že žalobce jako vlastník pronajal žalovanému byt č. , hodnota, v domě č. p. , adresa, na základě nájemní smlouvy ze dne 10. 10. 2016 s účinností od 1. 9. 2023 na dobu neurčitou. Žalovaný měl hradit měsíční nájemné včetně úhrad za služby ve výši 6 837 Kč a od 1. 7. 2023 ve výši 7 672 Kč. Žalovaný dosud neuhradil nájemné či doplatky nájemného za období červenec 2024 až leden 2025 ve výši specifikované ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Celková výše dosud neuhrazeného nájemného činí 16 204 Kč. Žalovaný svůj dluh řádně včas žalobci nesplnil, a to ani na základě předžalobní výzvy ze dne 20. 1. 2025.Po právní stránce soud věc posoudil dle § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), která upravují nájem, a dále dle § 2246 a násl. o. z. upravujících nájemné a jiné platby. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil svoje povinnosti, když neuhradil žalobci nájemné a náhradu za užívání bytu za období od července 2024 do ledna 2025, soud žalobě vyhověl a uložil žalovanému tyto částky žalobci zaplatit. Důvodný je i nárok žalobce na úrok z prodlení ve výši dle vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný je v prodlení se splacením peněžitého dluhu. Lhůta k plnění byla určena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 600 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o.s.ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.