10 C 196/2025-22 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni ve výroku uvedenou částku s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti žalovaného vyplývající ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 5. 10. 2023. Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr s úvěrovým rámcem 80 000 Kč a žalovaný se zavázal jej splácet v pravidelných měsíčních splátkách dle sjednaných podmínek a zaplatit smluvní úrok, smluvně stanovené poplatky a smluvní pokutu při neplnění smluvních podmínek. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, proto žalobkyně k 20. 11. 2024 úvěr zesplatnila. V průběhu trvání závazkového vztahu žalovaný načerpal celkem 83 903 Kč a uhradil částku 21 086 Kč. Na úhradu dlužných částek po zesplatnění úvěru však již žalovaný neuhradil ničeho.2. Vzhledem k předloženým listinám, jakož i souhlasu žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se v určené lhůtě na výzvu soudu nevyjádřil a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.3. Na základě předložených listinných důkazů, a to smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, ze dne 5. 10. 2023 ve spojení s úvěrovými podmínkami žalobkyně, které jsou její nedílnou součástí, výpisu čerpání a splátek, výzvy k zaplacení úvěru ze dne 20. 11. 2024 včetně podacího archu má soud za prokázané, že mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na základě níž mohl žalovaný čerpat úvěr do výše úvěrového rámce 80 000 Kč. Žalovaný se zavázal čerpané prostředky splácet včetně poplatků za pojištění ve výši 8,9 % z minimální splátky úvěru a úroků ve výši 25,90 % ročně ve splátkách, jejichž výše byla stanovena na 2,93 % z výše sjednaného úvěrového rámce, vždy k 20. dni v kalendářním měsíci s tím, že první splátka je splatná 20. dne kal. měsíce, následujícího po kal. měsíci, v němž došlo k prvnímu čerpání. V průběhu smluvního vztahu žalovaný načerpal 83 903 Kč, nesplácel ovšem úvěr řádně a včas, a proto žalobkyně k 20. 11. 2024 úvěr zesplatnila. Žalovaný na poskytnutý úvěr uhradil celkem částku 21 086 Kč, která byla žalobkyní započtena na úhradu smluvního úroku, poplatků a jistiny úvěru. Zesplatnění úvěru bylo žalovanému oznámeno výzvou k zaplacení celého úvěru ze dne 20. 11. 2024. Možnost účtovat smluvní pokutu je sjednána v odst. 7.1. úvěrových podmínek, poplatky za pojištění jsou upraveny odst. 5.5. úvěrových podmínek a náklady na upomínání dle smluvních ujednání činí 300 Kč za měsíc. Celková dlužná částka tak sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 79 999,34 Kč, neuhrazených poplatků za pojištění ve výši 625,32 Kč, smluvních pokut za nesplácení splátek úvěru ve výši 1 000 Kč, nákladů na upomínání ve výši 600 Kč a dále úroku smluvního a zákonného úroku z prodlení. Výzvou ze dne 3. 1. 2025 byl žalovaný upozorněn na možnost soudního vymáhání dlužné částky.4. Při právní kvalifikaci vycházel soud z § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.5. Mezi účastníky tedy byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z. Podle této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem 80 000 Kč. Žalovaný úvěr čerpal, ovšem svou povinnost vrátit vyčerpaný úvěr v souladu s uzavřenou smlouvou, tj. včetně úroků a sjednaných poplatků řádně nesplnil. Porušil tak svoji smluvní i zákonnou povinnost, a soud mu proto uložil uhradit žalobkyni dosud neuhrazenou jistinu, poplatky za pojištění, sjednanou smluvní pokutu a náklady na vymáhání dle specifikace uvedené v odůvodnění tohoto rozhodnutí a smluvní úrok, který žalobkyně částečně kapitalizovala a od 25. 2. 2025 jej požadovala v sazbě 12,75 % ročně dle § 122 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Částečně důvodný je i nárok žalobkyně na úrok z prodlení, který žalobkyně požaduje v souladu s § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Úrok z prodlení soud přiznal žalobkyni pouze z částky 81 624,66 Kč sestávají z jistiny, poplatků a smluvní pokuty a nepřiznal jí úrok z prodlení z částky 600 Kč představující náklady na uplatnění pohledávky, které samy o sobě jsou podle § 513 o. z. příslušenstvím pohledávky. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení co do požadavku na zaplacení své pohledávky plně úspěšná (žaloba byla zamítnuta pouze v části jejího příslušenství) nárok na náhradu nákladů řízení v částce 20 968,10 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 290 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 82 224,66 Kč sestávající z částky 4 420 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 14 610 Kč ve výši 3 068,10 Kč.